Podle ERÚ se celkové ceny elektřiny nezvýší
Regulované ceny elektřiny by měly narůst až o 71 %, energeticky náročným provozům z řad firem ještě více. Cenové rozhodnutí tedy vyvolalo šok. Na to se snažil reagovat ministr Josef Síkela setkáním s šéfem ERÚ: „Znovu jsem se sešel s předsedou Rady Energetického regulačního úřadu Stanislavem Trávníčkem. Zdůraznil jsem, že je potřeba, aby ERÚ v následujících dnech udělal maximum pro to, aby snížil regulovanou složku ceny elektřiny pro příští rok,“ uvádí ministr na sociální síti X. Ke změně navrhovaných cen za distribuci ale zřejmě z jeho popudu nedojde: „Opět mě ubezpečil o tom, že většiny zákazníků se navrhovaný nárůst regulované složky nedotkne vůbec nebo jen minimálně, protože ho téměř celý vykompenzuje pokles silové složky,“ uvádí ministr na sociální síti „Vyzval jsem ho také, aby ERÚ o tom samém ubezpečil veřejnost a uspořádal tiskovou konferenci, kde podrobně vysvětlí důvody navýšení regulované složky a její dopady na zákazníky,“ dodal. Tiskovou konferenci pořádá Energetický regulační úřad každý rok v listopadu u příležitosti oficiálního oznámení distribučních cen.
Návrat k ceně ze začátku roku 2023
Optimismus Stanislava Trávníčka a Josefa Síkely ale mnozí odborníci a zřejmě ani většina odběratelů nesdílí. Podle Jiřího Gavora z Asociace nezávislých dodavatelů elektřiny se celková cena za elektřinu zvýší, protože kompenzace nižší cenou silové elektřiny nebude stačit: „Odběratelé, kterým se podařilo v průběhu tohoto roku snížit cenu silové elektřiny až na úroveň kolem 3700 Kč/MWh bez DPH, se nárůstem regulované složky prakticky vrátí zpět k celkové ceně z počátku roku 2023. Většina maloodběratelů však stále platí za silovou složku vyšší ceny a nárůst regulované složky způsobí, že se jejich celkový účet za elektřinu zvýší. V případě plynu je situace příznivější. Pokles cen komodity, ke kterému došlo v průběhu tohoto roku, v drtivé většině případů „přebije“ nárůst regulované složky a celkově spotřebitelé ve srovnání s počátkem tohoto roku ušetří,“ uvedl Jiří Gavor. Nárůst celkové ceny bude podle Centropolu tím vyšší, čím má domácnost větší spotřebu elektřiny. Distribuční ceny účtuje podle tzv. distribuční sazby, kdy má například domácnost, která elektřinou topí, k dispozici 20 hodin v nízkém tarifu. Tento objem ale bude i tak znamenat významné zdražení. Podle modelové situace Centropolu si 4631 Kč připlatí za regulované ceny domácnosti, kde elektřinou jen svítí, vaří a používají pro běžné spotřebiče (D02d) a jejich roční spotřeba je 3,5 MWh. O 6558 Kč víc zaplatí za regulované ceny domácnosti, které elektřinu používají také pro ohřev vody (D25d) a jejich roční spotřeba je 5,5 MWh. Více o 13 816 Kč zaplatí za regulované ceny domácnosti, pokud elektřinou také vytápí (d57d) a jejich roční spotřeba je 12,5 MWh.
K úpravě prý není prostor
Podle Jiřího Gavora z ANDE není k příliš velkým úpravám distribučních cen prostor, protože to neumožňuje metodika výpočtu distribuční ceny. Distribuční cenu ERÚ neurčuje náhodně, ale jedná se o skutečné náklady distributorů, ke kterým připočítává přiměřený výnos. Jediné, co by tedy pomohlo, je dotace státu, která by se od nákladů odečetla a výsledná cena podle toho upravila.
