Na podzim loňského roku společnost Sev.en oznámila, že chce uzavřít tři své elektrárny. Důvod jsou vysoké ceny emisních povolenek a také, že jde o elektrárny, které se příliš neinovovaly. Z tohoto důvodu se zde výroba elektřiny z uhlí ekonomicky nevyplácí. To, zda tímto krokem nenastane pro Česko problém s nedostatkem elektřiny, musel posoudit provozovatel přenosové soustavy společnost ČEPS.
Ten vydal závazné stanovisko, podle kterého je nutné zachovat jen dva bloky elektrárny v Chvaleticích, zatímco elektrárna Počerady a uhelná část teplárny Kladno naopak mohou ukončit výrobu, aniž by to ohrozilo bezpečný a spolehlivý provoz přenosové soustavy. ČEPS zkoumal následky ve třech oblastech. Jednalo o analýzy zdrojové přiměřenosti, dostupnosti služeb výkonové rovnováhy a systémové přiměřenosti.
Chvaletice mají dodávat napětí při blackoutu
Pro elektrárnu ve Chvaleticích hovoří její schopnost „nastartovat“ síť a rozjet výrobu i po blackoutu: „Pro udržení systémové přiměřenosti je proto nezbytné dočasně zachovat dva bloky této elektrárny do doby realizace navazujících opatření. Jedním z nich je přestavba jednoho z chvaletických bloků na tzv. synchronní kompenzátor, který umožňuje odebírat jalový výkon,“ vysvětlil předseda představenstva ČEPS, Martin Durčák.
Na rozdíl od dříve tak diskutovaných mařičů elektřiny nejde o zařízení, které by elektřinu „pálilo“, ale pomáhalo vyrovnávat napětí. „Modelování ukázalo, že po úplném odstavení Chvaletic by v přenosové soustavě mohlo docházet k přepětí, a to zejména v okolí rozvodny Týnec. Napětí by v některých případech mohlo dosáhnout až 427 kV, což překračuje limit stanovený evropským nařízením SOGL,“ uvádí ČEPS.
Nedostatek elektřiny bez výkonu zavíraných elektráren nehrozí
Chvaletice mají svou klíčovou roli v případě blackoutu, kdy i při poklesu napětí může začít vyrábět a dodávat napětí ostatním elektrárnám. Tuto schopnost má ale také kladenská elektrárna. Podle zprávy problémem není to, že by bylo elektřiny málo, ale nedostatek napětí. ČEPS zároveň navrhuje další investice do elektrárny právě v tomto duchu.
Nyní je tedy míček na straně Energetického regulačního úřadu, který vše posoudí a udělá konečné rozhodnutí o dalším provozu elektráren včetně ekonomických aspektů. „ERÚ nyní podle zákona stanoví předběžné náklady a kompenzace ztrát související se zachováním částečného provozu určené elektrárny. Zároveň budeme muset souběžně řešit situaci v Kladně z pohledu zajištění dodávek tepla,“ říká Jan Šefránek, předseda ERÚ.
ERÚ posuzuje také provoz teplárny
Energetický regulační úřad se kromě elektrárny ve Chvaleticích bude zabývat také provozem kladenské teplárny. Ta je totiž pro celou řadu bytových domů na Kladně jediným dodavatelem tepla a mohla by dál pokračovat v režimu podobném institutu dodavatele poslední instance: „ V této věci probíhají v Kladně dlouhodobá jednání na úrovni zástupců samosprávy, výrobce tepla, ERÚ a Ministerstva průmyslu a obchodu. Pokud nedojde k dohodě smluvních stran, také zde může dojít k rozhodnutí o opatření nad rámec licence, byť v odlišném režimu, než který platí v Elektrárně Chvaletice.“
Třetina elektřiny z uhlí
Česko v roce 2025 vyrobilo z uhlí přibližně třetinu elektřiny. Podle analýzy Fakta o klimatu by nemělo uzavření elektráren Sev.en na dodávky elektřiny v Česku vliv: „Podle provedeného modelu by odstavení elektráren skupiny Sev.en mělo minimální dopady na českou soustavu a při ceně povolenky 90 €/t CO₂ by elektrárny Sev.en stejně vyráběly jen málo.“
Elektrárny Sev.en přitom tuto zimu jedou na maximální výkon: „Naše elektrárny v zimních měsících jedou na svůj maximální výkon. Vyšší mrazy z posledních dnů proto výrobu nijak neovlivní. V tomto období nejsou tolik náročné mrazivé dny, jako spíše dny bez slunečního svitu a bezvětří, kdy obnovitelné zdroje energii nevyrábí, ale spotřeba je vzhledem k počasí vyšší, než v jiných ročních období.“
