Instalace bez povinného protipožárního řešení
Podle statistik docházelo v České republice průměrně k 13 požárům solárních panelů. V roce 2017 to bylo 12 požárů, v roce 2018 11 požárů, v roce 2019 patnáct požárů, v roce 2020 čtrnáct požárů a v roce 2021 pět požárů. V minulém roce 2022 došlo k 29 požárům fotovoltaických elektráren a od letošního ledna do konce července zaevidoval Hasičský záchranný sbor ČR již 45 požárů z fotovoltaik. Jde tedy o výrazně stoupající tendenci. Ano, fotovoltaik se instaluje stále více, ale zároveň se nedbá dostatečně na odbornost při instalaci. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ve své zprávě připomněla, že od od 23. ledna 2023 je možné fotovoltaiku s výkonem do 50 kW realizovat bez povinného požárně bezpečnostního řešení. Právě proto lze očekávat stále častější problémy s požáry fotovoltaik oproti velkým zdrojům. Velké fotovoltaiky na průmyslových objektech nebo retail parcích s vyšším výkonem než 50 kW musí projít řádným povolovacím řízením podle stavebního zákona a požárně bezpečnostní řešení je součástí projektové dokumentace.
Nemontujte podle internetu
Komora varuje pod využitím levných fotovoltaik, které si někdo instaluje sám: „Určitě nedoporučujeme jít cestou montáže podle internetu a nakoupit nejlevnější výrobky s cílem co nejvíce ušetřit. Nesprávný návrh řešení, nevhodné materiály nebo neodborná instalace významně zvyšují riziko požáru. A to se může prodražit. Ohroženy mohou být nejen celé nemovitosti, ale i lidské zdraví a životy. A to nejen majitele nemovitosti, ale i sousedů nebo zasahujících hasičů, neboť požárem zasažený FVE systém může být pod napětím vyšším než relativně bezpečných 120 voltů.“ vysvětluje pro Solární magazín (SM) Robert Špalek, předseda Komory.
Příčina požáru? Špatná montáž
Samotný požár nevznikne kvůli závadě na panelu. Je to proto, že je systém špatně instalovaný. „Příčina bývá většinou ve zkratu v navazujících rozvodech a elektrických zařízeních. Panel jako takový svou konstrukcí požár nešíří, to ostatně dokázala řada zkušebních testů, které provedla společnosti K.B.K. fire s.r.o. v roce 2022 v laboratořích Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.“ uvádí Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků. Podle odborníků na protipožární bezpečnost jsou rizikem konektory na kabeláži pod stejnosměrným napětím, hořlavé obaly kabelů, nekvalitní nebo neodborně zapojené měniče napětí či odpojovače a optimizéry. Dále se jako problematické ukazuje složení střešní krytiny, nevyhovující umístění technických zařízení či neřešené průchody elektroinstalace konstrukcí. Komora dále varuje před plastovými střešními konstrukcemi: „V poslední době dochází k rozmachu plastových nosných konstrukcí, které kvůli nižší ceně nahrazují nehořlavý materiál a na nichž jsou uloženy panely. Plastová konstrukce ale není podle vyhlášky č. 114/2023 Sb. přípustná z hlediska bezpečné instalace, proto je nutné v těchto případech projít řádným stavebním řízením bez ohledu na výkon FVE.„ vysvětluje Josef Král, autorizovaná osoba v oblasti požární bezpečnosti staveb.
Vysoké napětí jako riziko pro hasiče
Pokud už k požáru dojde, zvládnout ho je pro hasiče velmi těžké. Solární panely totiž nelze jednoduše vypnout, aby přestaly vyrábět elektřinu. Pokud je v části se stejnosměrným napětím, tj. mezi panelem a střídačem, napětí vyšší než 120 voltů, může dojít k ohrožení života hasičů a velitel zásahu může hašení ukončit a věnovat se jen ochraně okolostojících staveb. “Běžně jsou k vidění stavby s FVE s napětím ve stejnosměrné části 600 až 800 voltů, někdy i více.” přiznává Komora ve své zprávě. Řešením je myslet na bezpečnostní riziko již při instalaci a nechat si od autorizovaných osob zpracovat požárně bezpečnostní řešení: “Platí to i v případech, kdy mají fotovoltaiky nižší výkon než 50 kW a nevyžadují stavební řízení. Malé finanční výlohy mohou předejít veliké škodě. Ostatně nedivili bychom se, kdyby se podobná dokumentace a bezpečnostní řešení staly do budoucna povinností i pod tlakem pojišťoven.“ uzavírá pro SM předseda Komory Robert Špalek.
