Solarni magazin nové logo

Praktické rady: Fotovoltaické systémy na rodinných domech a jiných malých stavbách

Komplexní průvodce pro bezpečnou instalaci a provoz fotovoltaických systémů: od stavebních předpisů, přes technické normy, po důležité aspekty požární bezpečnosti a odborné požadavky na instalaci a údržbu.
Velkým problémem jsou požáry od neodborně provedených instalací fotovoltaiky | zdroj: Manfredxy

Každý den se na nás valí ze všech médií nabídky na pořízení fotovoltaických systémů, které nám zajistí nízké náklady na spotřebovanou elektřinu i s možností státních dotací. Nikde ale nejsou uvedeny konkrétní rady, na co si dát pozor při jejich pořizování a na co má pořizovatel právo, aby nemusel řešit vymáhání zbytečně vynaložených nákladů na nedokončené zakázky. Před zahájením přípravných prací je dobré vědět, jestli tato stavba podléhá stavebnímu řízení nebo ne. Nejčastější výkon fotovoltaických systémů na rodinném domě je do 10 kW. Do konce roku 2023 se taková stavba řešila podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. V něm je uvedeno, že stavby a zařízení pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Od 1. 1. 2024 již platí nový zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, podle kterého stavby pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů s celkovým instalovaným výkonem do 50 kW s výjimkou stavby vodního díla, kulturní památky a stavby ve zvlášť chráněném území, památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo v území vymezeném Ministerstvem obrany nebo Ministerstvem vnitra spadají mezi drobné stavby bez nutnosti povolení příslušného stavebního úřadu a následné kolaudace. Od roku 2006 jsme si nezvykli, že jsou sice stavby, které stavební úřad neuvidí, ale to neznamená, že stavebník nemusí pro stavební záměr pořizovat projektovou dokumentaci od oprávněné, tj. autorizované osoby, která kromě technického řešení obsahuje např. statické posouzení nebo požární bezpečnost stavby. A tak jsou na mnohých střechách i chybně nainstalované fotovoltaické systémy od neoprávněných osob a s jejich vzrůstajícím počtem vzrůstá i počet požárů s velkými následky.

Fotovoltaické systémy jsou elektrickými zařízeními, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti podle Nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti s účinností od 1. 7. 2022. Toto obecně závazné vládní nařízení, ze kterého nelze ustoupit, říká, že elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií, jsou vyhrazeným elektrickým zařízením II. třídy. Odborně způsobilou osobou pro montáž, opravy, revize a zkoušky je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba s oprávněním vydaným podle zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení. Dále je tu uvedeno, že montáž vyhrazeného elektrického zařízení se provádí podle projektové dokumentace, technické zprávy nebo návodu výrobce k tomuto zařízení. Při uvádění vyhrazeného elektrického zařízení do provozu musí být zajištěno, aby elektrické zařízení před dokončením montáže nebo opravy bylo uváděno pod napětí pouze v souvislosti s provedením zkoušky a s ověřováním jeho správné funkce, přičemž se provedou taková opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost práce a provozu. Po dokončení montáže nebo opravy musí být povedena výchozí revize. Po dokončení montáže musí odběratel obdržet od dodavatele zařízení průvodní dokumentaci odpovídající skutečnému provedení, umožňující provoz, údržbu a revizi tohoto zařízení i s posouzením vnějších vlivů (např. údržba v prašném prostředí nebo zatížení sněhem v horských oblastech) a zprávu o výchozí revizi. Jinak nelze toto zařízení provozovat.

Velmi důležitá je technická norma ČSN EN 62446-1+A1 Fotovoltaické systémy – požadavky na zkoušení, dokumentaci a údržbu, s účinností od července 2023, která nahrazuje ČSN EN 62446-1 z října 2016. Není to tedy norma úplně nová a požadavky na fotovoltaické systémy jsou známé již sedm let. V této normě jsou uvedeny např. minimální požadavky na dokumentaci, která musí být poskytnuta po instalaci fotovoltaického (PV) systému připojeného k síti. Tato informace zajistí, že klíčové údaje systému jsou snadno dostupné zákazníkovi, inspektorovi nebo pracovníkovi údržby. Dokumentace obsahuje i informace v návodu pro provoz a údržbu. Na titulní straně dokumentace systému musí být minimálně uvedeny informace o identifikaci projektu, jmenovitý výkon systému (DC kW nebo AC kVA), fotovoltaické moduly a střídače (výrobce, model, množství), datum instalace, datum uvedení do provozu, jméno zákazníka a adresa místa instalace. U konstruktéra systému musí být uveden název společnosti, kontaktní osoba s poštovní adresou, telefonním číslem a e-mailovou adresou. Osobám odpovědným za instalaci systému musí být poskytnuty informace o projektantovi s uvedením kontaktní osoby, jeho poštovní adrese, telefonním čísle a e-mailové adrese. Dále musí být poskytnuto minimálně jedno schéma zapojení vedení s komentářem.

Ve schématu zapojení nebo specifikaci systému musí být specifikován typ modulu, celkový počet modulů, počet řetězců, počet modulů v řetězci a určení, které řetězce jsou připojeny ke kterému střídači. U specifikace zapojení musí být uvedena velikost a typ kabelu řetězce, specifikace přístroje nadproudové ochrany řetězce, typ a jmenovité hodnoty napětí nebo proudu, typ blokovací diody. Ve schématu zapojení nebo specifikaci systému musí být uvedena velikost a typ hlavního kabelu pole, umístění připojovacích nebo spojovacích skřínek pole, odpojovač stejnosměrného (DC) proudu, umístění a jmenovité hodnoty (napětí nebo proud), pole přístrojů nadproudové ochrany (typ, umístění a jmenovité hodnoty napětí nebo proudu) a případné ostatní elektronické ochranné obvody ke zjištění proudového oblouku. Ve schématu musí být i umístění odpojovače střídavého proudu (typ a jmenovité hodnoty), stejně tak přístroje nadproudové ochrany, uzemnění a přepěťová ochrana, podrobnosti o všech vodičích uzemnění nebo pospojování, uspořádání řetězce a mnoho dalších podrobností. K fotovoltaickému systému musí být poskytnuty i informace pro provoz a údržbu, kterými jsou postupy pro ověření správného provozu systému, kontrolní seznam, co dělat v případě selhání systému, nouzové vypnutí nebo postupy odpojení, doporučení pro údržbu a čištění, posouzení jakékoliv budoucí stavební práce na střeše (hrozí úraz elektrickým proudem), dokumentace záruky pro fotovoltaické moduly a střídače s uvedením počátku záruky a dobu záruky, dokumentace kvality provedení nebo povětrnostní odolnosti. Musí být také poskytnuty kopie všech údajů o zkouškách a uvedení do provozu, jejich výsledky při revizi. Tato norma uvádí mnoho dalších podrobností o obsahu a umístění všech dokumentací, které jsou pro fotovoltaický systém požadovány. Není toho málo, a to jsem vybrala jen to nejdůležitější.

Požární bezpečnost instalace fotovoltaických systémů je podrobně řešena v nové normě ČSN 73 0847 Požární bezpečnost staveb – Fotovoltaické systémy. Na normu jsou dokončována poslední připomínková řízení a bude vydána s největší pravděpodobností na začátku letošního roku. Obsahuje vysvětlení, co je PV modul, řetězec nebo pole, stanovuje požadavky na materiálové provedení všech konstrukcí a přístrojů, jejich umístění a označení. Neméně důležité jsou i podmínky pro zásah jednotek požární ochrany z důvodu nebezpečí úrazu elektrickým proudem, aby v případě vypnutí elektrické energie bylo v jakékoliv části fotovoltaického systému zajištěno napětí pouze do 120 V kromě systémů s omezeným vývinem tepla, kde je zajištěno jiným způsobem, že napětí na stringu (řetězci) nepřesáhne 400 V. Tam, kde není možné zajistit požadované napětí do 120 V a není tak možné použít pro hašení vodu nebo pěnu, musí být prostor označen a měniče/odpojovače musí být umístěny v bezpečných místech specifikovaných touto normou se zajištěním bezpečného vypínání. Velkým problémem jsou požáry od neodborně provedených tras kabelů na hranách stavebních konstrukcí, kde vznikají obloukové zkraty. Proto je jejich instalace normou podrobně řešena i s uvedenými obrázky. Zásady požární bezpečnosti fotovoltaických systémů na rodinných domech předpokládají splnění všech požadavků na požární bezpečnost stanovených konstrukcí střech i v případě řadových rodinných domů, prostupů stavebními konstrukcemi a umístěním střídače/měniče a baterií včetně technických opatření k zajištění napětí do 120 V při vypnutí na rozvodech.

Není pochyb o tom, že snaha o obnovitelné zdroje elektrické energie předběhla a neupravila podmínky pro důležitá technická řešení. Snahu o pozdní nápravu lze najít ve vyhlášce č. 114/2023 Sb., o požadavcích na bezpečnou instalaci výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie s instalovaným výkonem do 50 kW, s účinností od 1. 5. 2023. Je v ní uveden požadavek na fotovoltaický panel tvořený nehořlavou konstrukcí z materiálu třídy reakce na oheň A1 nebo A2 (tj. nehořlavý) s výjimkou stínící fólie a izolačních hmot. Stejně nehořlavá musí být i konstrukce, na níž je fotovoltaický panel umístěn. Problémem je však to, že za výrobek podléhající prohlášení vlastností podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011 je třeba považovat minimálně celý panel, nikoliv jeho prvky.

V prvních letech byly instalovány panely s krycími kalenými skly na obou stranách o tloušťce 4 mm, dnes jsou z finančních i statických důvodů únosnosti střech instalovány i panely se sklem pouze na vrchní straně, a to ještě nekaleným o tloušťce do 2 mm. V nabídkách a reklamách můžeme vidět i flexibilní krystalické křemíkové solární moduly z krytem z PET fólie s neobyčejnými vlastnostmi. Nabízí je výrobci z USA, Japonska a Austrálie. Jenže tyto moduly obsahují až 99 % PET, a tak ani tyto ztenčené panely nemohou dosáhnout na třídu reakce na oheň A1 nebo A2.

V naší republice také ani jeden fotovoltaický panel nebyl na třídu reakce na oheň zkoušen, není proto možné takový požadavek dokladovat. Vzhledem k tomu, že např. stabilní hasicí zařízení je prohlašováno jako jeden výrobek z komponentů s prohlášenými vlastnostmi, jsem přesvědčená, že i fotovoltaický systém má být hodnocen úplně stejně jako celek.

Instalace fotovoltaického systému je zakázka jako každá jiná. Není důležité, které úřady ji budou sledovat, ale jaké povinnosti splňují ti, kteří zakázku realizují. Vždyť i při koupi bot nás zajímá, z čeho je svršek, stélka a podrážka, máme doklad, ze kterého je možné výrobek identifikovat a případně lze podle něj i reklamovat. Mnohem nákladnější fotovoltaické systémy se montují bez potřebné dokumentace, revizí a návodů, jak s nimi zacházet. Často zhotovitelé požadují velké zálohy nebo zaplacení díla předem. Proto bych ráda upozornila na důležitý zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V něm se říká, že dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Je nutné vypracovat smlouvu o dílo, kterou se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednavatele díla a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Kromě podepsané smlouvy je důležité i další ustanovení, které říká, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.

Při převzetí je také důležitý protokol, ve kterém je uvedeno, zda je dílo převzato s výhradami nebo bez výhrad, což má vliv na reklamaci vad. Zásadně se v naší zemi nerespektuje § 2610, kde se říká, že právo na zaplacení ceny díla vzniká jeho provedením. Sice je možné dílo provádět postupně i po částech s právem na zaplacení ceny za každou její část, ale v případě fotovoltaiky na střeše rodinného domu se jedná o instalaci takového celku, pro kterou bych na takové řešení nikdy nepřistoupila, protože bych musela mít smlouvy o dílo se všemi dodavateli částí celku i s předávacími protokoly a zárukami. Vady díla řeší soud podle smlouvy o dílo, proto je důležitý i doklad o záruce, která začíná běžet předáním díla. Také je dobré vědět, že je-li cena ujednána pevnou částkou ve smlouvě, nemůže zhotovitel žádat změnu ceny proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo jiné náklady, než bylo předpokládáno. Pokud má dílo vadu, odpovídá za ni zhotovitel, poddodavatel, projektant a případný dozor nad stavbou.

Rada na závěr je pro majitele rodinných domů jednoznačná. Vždycky se snažte o získání referencí zhotovitele, který se u vás o instalaci fotovoltaického systému uchází. Trvejte na podepsání smlouvy se všemi náležitostmi podle občanského zákoníku předem. Chtějte zpracování projektové nebo technické dokumentace se všemi podrobnostmi podle výše uvedených předpisů. U každého dokumentu musí být napsáno, podle čeho je zpracován, v předchozích odstavcích je uvádím. Neplaťte nedokončené a nepředvedené dílo, trvejte na výchozí revizní zprávě s návrhem dalších průběžných revizí a na návodu pro užívání systému. Předem zjistěte u rozvodných závodů, jestli je možné vaši budoucí elektrárnu napojit na síť. Z praxe je zřejmé, že je kladně vypořádána jen třetina reklamací, při kterých výrobce z Číny často za reklamované vadné panely dodá nové o jiných vlastnostech.

Ivana Nohová – 2. viceprezidentka komory požární ochrany.

Související článek

Jak se vyhnout předčasné demontáži fotovoltaiky?

Fotovoltaika by měla vydržet nejméně 25 let, což je doba, na kterou je na ni poskytována záruka. Množí se ale případy, kdy byla instalace špatně ...

Copyright © 2023 Solarnimagazin.cz

Web vytvořila digitální agentura WebWorld.cz