Tomáš Sarnovský, radní města Litoměřice a předseda představenstva městské akciové společnosti ENLITOS, která aktivity spojené s chystanou komunitní energetickou zaštiťuje, připomněl, jak zde začali s obnovitelnými zdroji a jaké výzvy jsou před litoměřickými zastupiteli nyní.
Kdy se rozhodlo město Litoměřice využívat obnovitelné zdroje energie?
Před 21 lety, kdy tehdejší vedení a vědci z České geologické služby přišli s myšlenkou využívání tepla z geotermálního zdroje. Testy a analýzy podloží ukázaly, že to je systém, který by se u nás eventuálně mohl vytvořit. Město vzalo projekt pod sebe a připravilo i koncepční materiál, který odrážel možnost využívat teplo ze země v rámci centrálního zásobování teplem. U nás je napojeno přes šest tisíc domácností, takže by to kromě příznivého vlivu na životní prostředí byla také značná finanční úspora. Nicméně v průběhu doby, kdy se tento projekt postupně vyvíjel, se už se začalo uvažovat nejen o tomhle obnovitelném zdroji energie, ale i o dalších. Hlavně o fotovoltaice.
Který byl první projekt, co se týkal fotovoltaiky?
Tak to je trošku komplikovanější, protože před deseti nebo dvanácti lety u nás byli také soukromí investoři na školách. Zainvestovali peníze do fotovoltaik. Jde o částečně úspěšné a částečně méně úspěšné projekty. Tam, kde je FV majetkem školy, tak tam se energie využívá velmi dobře. Máme však také případ, kde se dostal soukromý investor do nějakých potíží, tak se škole už energie nedodávala. Snažíme se to dát všechno do pořádku. To znamená, že se i s těmi soukromými sektory chceme domluvit, aby se levnější zelená energie opět škole dodávala. Zkušenosti tedy nejsou jen stoprocentně pozitivní, ale snažíme se to tedy dát do pořádku tak, aby se všechny zdroje využívaly na maximum.
Kdo vlastnil fotovoltaiku na školách a mohl ji využívat?
Jedna škola opravdu je vlastníkem, ta toho využívá na 100 procent. Když se podíváme zpětně do software, kde evidujeme spotřeby energie a dohledáme úsporu, tak na této konkrétní škole se opravdu jedná o čtvrtinu, v dobrých letech až o třetinu uspořených nákladů za elektrickou energii. Druhá škola je případem, kdy to nedopadlo úplně dobře, protože soukromá společnost školu odstřihla a veškerou energii prodává do distribuční sítě. Nebyl to problém, který vznikl nějakou technologickou chybou nebo snad špatným výpočtem, ale čistě tam došlo k nějakým nedorozuměním a nedohodám mezi provozovatelem, školou a tehdejším vedením města. Proto musíme nastavit smlouvy znovu, aby byla spolupráce výhodná pro obě strany.
Můžete uvést nějaké další příklady, kdy jste budovu, která patří městu, osadili fotovoltaiku a jak tam funguje?
Momentálně ne, protože v současné době máme úspěšně vysoutěženou výzvu z roku 2021. To je na šesti dalších budovách. Většinou jsou to školky a jedna větší instalace 130 kilowatt je na budově centrální školní jídelny. Toto se bude realizovat v průběhu října 2023. Začneme, protože už máme nakoupený materiál, který je uskladněný a čeká se na poslední vyjádření hasičského záchranného sboru. Původně jsme počítali s tím, že jsou to instalace pod 50 kilowatt, tak bude stačit jen ohláška stavebnímu úřadu, ale protože to jsou školky, tak se na ně vztahuje jiná kategorizace. Jsou to objekty kategorie dvě (děti, postižené osoby atd.) a tam je potřeba, aby se k tomu všichni, kdo mají, vyjádřili. Teď čekáme, že do 14 dnů, začneme instalovat 286 kilowatthodin na pěti školkách a školní jídelně.
Proč jste zavedli pozici energetického manažera a jaké je jeho úloha?
Město se zajímalo o to, jak nastavit vztahy při spotřebě energie a úsporných opatřeních, jak komunikovat s dodavateli energií, tepla nebo elektřiny, jak zavádět nejrůznější úsporná opatření, politiku smart city, kdy se měly adaptovat nejrůznější moderní technologie na objekty města, tak tenkrát se zrodila myšlenka energetických manažerů. Na tom bych ilustroval podobně jako v případě té školy, že minulé vedení s nimi nekomunikovalo úplně standardně a ten útvar byl nejdříve zmenšen a následně rozpuštěn. Loni v říjnu se vedení změnilo, tak jsme se k opět začali této problematice intenzivně věnovat. Začali jsme intenzivně pracovat na projektech fotovoltaiky. Navázali jsme kontakt s bývalým týmem energetického managementu a začali jsme maximálně využívat stávající dotační tituly. Práce energetického manažera je součástí projektu. Už tenkrát byly náklady na energie vysoké, i když byly energie mnohem levnější. Dělaly desítky milionů. Všichni se snažili najít cestu, jak uspořit a přispět ke zlepšení životního prostředí a snížení produkce CO2. V současnosti jsme s prací energetické manažerky velmi spokojení.
Město Litoměřice nabízelo svým občanům dotace na pořízení fotovoltaiky. Platí to dodnes?
Platí, ale chtěli bychom to trošku změnit. Založili jsme energetickou společnost ENLITOS vlastněnou městem. Ta bude sama na veřejných budovách realizovat fotovoltaiky. Dále bude jednat v kontextu budoucí možnosti vytvářet energetické komunity. Místo abychom občanům pořízení fotovoltaiky dotovali, budeme jim usnadňovat si ji pořizovat. U nás je problém s památkáři. Jsme město, které má památkovou rezervaci. Pokud někdo chce na budovy umístit zařízení, tak se spíš lekne, že ho čeká neskutečné martýrium při vyjednávání s památkáři. Spousta občanů to vzdá a my bychom to chtěli znovu nastartovat. Primárně nám jde o to, aby si lidé pořizovali zařízení z vlastních zdrojů. Jsme schopni je organizovaně zapojit do komunitních energetik tak, aby se jim prodej přebytků vyplatil co nejvíce.
