Politici vládní koalice jmenovali jako viníka několikahodinového výpadku proudu spadlý drát v úseku mezi Hradcem a Výškovem. Současně varovali před „spekulacemi, které nikomu nepomáhají“. Přesto, vzhledem k vaší odbornosti, bychom asi měli tuto událost zasadit do širšího kontextu. V čem vidíte systémové příčiny páteční události?

Souhlasím s politiky, když varovali před „spekulacemi, které nikomu nepomáhají“. Proto by především oni neměli spekulovat o tom, kdo je viníkem a nemotat lidem hlavu neodborným vyjádřením na tiskové konferenci o „spadlém drátu“. Již napáchali v energetice tolik škod, které se budou jen těžce napravovat, tak ať už proboha aspoň mlčí.

Důsledek jsme všichni viděli, blackout zasáhl asi jednu třetinu České republiky. Příčinou je bezesporu přetok z Německa v důsledku výroby elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách. Kdybychom měli v provozu příčné transformátory, které jsem za svého funkčního období na ERÚ podporovala instalovat, tak bychom žádný problém neměli. „Solidárně“ bychom zapnuli příčné transformátory a elektřinu z fotovoltaik nechali v Německu.

Jaká byla podle vás role „mezinárodního prvku“ v podobě přetoků z Německa a Polska, kde se díky letnímu počasí vyrábělo nadstandardní množství solární energie?

Role „mezinárodního prvku“ v podobě přetoku především z Německa byla primární a nebudu pochybovat o tom, že to je pravý důvod situace, která následně u nás nastala. Na blackout, či energetickou chudobu jsem upozorňovala a žádala nápravu již před dobrými deseti léty (jako předsedkyně ERÚ).

Tehdy jsem byla napadána nejen některými politiky, ale dokonce některými médií, že „straším lidi“ anebo že tomu nerozumím. Jasně jsem popsala, jaké chybné kroky se dělají a proč výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů může tvořit jen malé procento energetického mixu. Proč přemrštěná finanční podpora, dotace do těchto zdrojů má negativní dopad na energetický trh, konkurenceschopnost. Jak OZE budou vyvolávat zásadní investice nejen do sítí, ale i dalších podpůrných služeb, které enormně navýší cenu energií pro konečné spotřebitele, ale nezajistí bezpečnost a kvalitu dodávek, ba naopak. Je to jen velký byznys bez přidané hodnoty.

Výpadek trval jen několik hodin, v Praze se podařilo obnovit dodávky během dvou hodin. Podle expertů to byl ze strany energetiků až heroický výkon. Jak tu reakci na krizovou situaci hodnotíte vy?

Já ji hodnotím úplně stejně. Energetici odvedli, společně s dalšími složkami, hasiči, technici-výtaháři, dopravci, skutečně vynikající práci. Nikoliv politici, abychom si to nepletli. Energetici jen napravují hloupá rozhodnutí Bruselu a potažmo českých politiků.

Nakonec jsme sami svědky toho, jak politici nekompetentně „žvanili“ na sociálních sítích, např. jak blackout v Praze nebude. A když se za pár týdnů objevil, tak rychle své „chytrosti“ mazali. Tento blackout byl jen malým varováním, že pokud budeme i nadále pokračovat v nesmyslné energetické politice, tak nás v krátké době čekají hrůzostrašnější dny bez elektřiny.

Jak podle vás páteční výpadek zvládli občané, a jak reakci na krizovou situaci zvládla politická reprezentace?

Věřím, že občané to zvládli nakonec dobře. Je to pro ně malé memento, že rozsáhlejší blackouty budou daleko horší. Již jiné to je pro podnikatele, živnostníky, kteří opět doplatili na špatná politická rozhodnutí v oblasti energeticky. Kdo jim nahradí rozsáhlé škody? Opět my všichni, daňoví poplatníci? Nebo NIKDO?

K politické reprezentaci se vyjadřovat nebudu, abych neměla opletačky.

V rámci krizové komunikace s veřejností společnost ČEPS „pustila“ některá data o pátečním dění v síti, ukazovala už během dopoledne velmi dynamické a dramatické dění v tocích mezi Českem, Německem, Polskem a Rakouskem. Pokud je taková nestabilita v síti každodenní realitou, není blackout v podstatě jen otázkou času?

Rozsáhlý blackout je jen otázkou času, kdy nás zasáhne. Pak bůh s námi.

Pojďme si probrat, jak se vlastně v posledních letech proměnila naše soustava elektrického vedení v důsledku toho, že do ní proud nepřichází jen z několika velkých elektráren, ale i z velkého množství malých lokálních zdrojů. Co tyto změny znamenají pro stabilitu sítě?

Tyto změny znamenají rozsáhlé investice nejen do přepravní soustavy, ale rovněž do distribuční soustavy, budování tzv. chytrých sítí.

Dále investice do bateriových uložišť, do „tzv. mařičů elektřiny“, což jsou zařízení, která likvidují přebytky elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů „ve fotovoltaických elektrárnách, větrnících“, když není na druhé straně spotřeba. Mařiče prostě maří elektřinu a my za to opět platíme.

Dále je to budování špičkových zdrojů a celá řada dalších opatření. A to vše proto, abychom udrželi stabilitu sítě díky masívní výrobě z obnovitelných zdrojů.

Vyvolané investice obnovitelnými zdroji ovšem nezajistí stabilitu sítě a kvalitu dodávek, jen zásadně prodraží elektřinu pro konečného spotřebitele. Proto se elektřina stává „luxusním zbožím“ jak jsme před několika léty se skupinou odborníků sdělovali. Vše zaplatí spotřebitel v regulované ceně elektřiny.

Ze strany společnosti ČEPS zazněla kritika, že zmíněný úsek Hradec- Výškov v Ústeckém kraji, který patří v rámci rozvodné sítě k těm klíčovým, ještě nebyl modernizován, ačkoliv tato modernizace byla schválena již v roce 2016. Někteří jako důvody zmiňovali průtahy v řízení způsobené uplatňováním námitek dotčených obcí, jiní ale podotýkali, že v modernizaci sítě byly akutnější priority, dané potřebou přizpůsobit síť novým vstupům z OZE, ať domácím, nebo zahraničním. Co si o těchto dvou verzích myslíte z vašeho pohledu insidera?

Naše síť je robustní a byla vybudována v dřívější době s velkou kapacitní rezervou a pro naše potřeby by pochopitelně s průběžnou modernizací byla dostačující a bezpečná. Zásadní investice do sítě jsou však vyvolávány právě napojením nestabilních zdrojů, snižování výroby v uhelných elektrárnách, odklon od plynu, nebo zase příklon k plynu, o jádru nemluvě.

Zásadní je propojení evropské energetické soustavy „solidární“ propojení například právě s Německem, kde přenosová soustava byla již před léty velkým problémem pro zajištění bezpečných dodávek. Proto také využívají naše sítě.

Udivuje mě, proč se někdo nezeptá na ČEPSu, zda v tu inkriminovanou dobu byly „zapnuty příčné transformátory“ právě mezi námi a Německem. To byste se pravděpodobně mnozí divili, jakou odpověď byste dostali.

Byla jste předsedkyní Energetického regulačního úřadu. Má tato státní instituce nástroje směrem k výrobcům a distributorům elektřiny, které by zajistily stabilitu dodávek a občan se mohl spolehnout, že páteční situace byla skutečně jen výjimkou?

Ano, nezávislý ERÚ má řadu možností, ale nemůže nahrazovat politická rozhodnutí. Může výrazně hájit zájmy konečných spotřebitelů a vytvářet rovné podmínky pro všechny účastníky energetického trhu. Příčné transformátory jsou jednou z možností, jak se zajistit proti blackoutu způsobeného přetokem ze zahraničí. Proč nebyly zapojeny???

Pokud na ERÚ jsou úředníci, kteří se bojí sdělit nedostatky v krocích, které se v energetické politice realizují, nezlobí ani Brusel, ani politiky doma, tak mají „teplé místečko do důchodu“. Potřebujeme pak takový úřad?

Z osobní zkušenosti mohu jen konstatovat, že pokud ERÚ na nedostatky upozorní, řadu kroků nepřipustí, (kompetence na to má) tak se pak více než deset let jeho předseda tahá po soudech, je dehonestován a po všech stránkách likvidován. Mám osobní zkušenost.

Jak byste tuto situaci dnes řešila?

Tím se již nezabývám, jak takové situace řešit. Věnuji se psaní knih, což mě naplňuje. Beletrie na reálném základě, chcete-li zrcadlo společnosti, které ve svých knihách nastavuji. V letošním roce jsem se stala členkou Unie českých spisovatelů, což mi po téměř deseti létech psaní udělalo velkou radost. Na podzim bude v nakladatelství Olympia vycházet kniha „Kulak, my všichni jsme vinni“. Připravuje se na předvánoční trh a doufám, že osloví mnoho čtenářů. Nyní finišují rukopis pro nakladatele.