Recyklace solárních panelů. Co s fotovoltaikou, až jí skončí životnost?

Životnost solárních panelů se odhaduje na 25 až 30 let. Co se potom s nimi stane? Panelů je stále více, proto nabývá na významu jejich recyklace.
Rozvoj fotovoltaiky přináší i spoustu nepoužitelných panelů | zdroj: Getty Images

Vydrží desetiletí

Panely se mají měnit vždy, když se sníží jejich účinnost. Poté, co panely doslouží, je nelze jen tak dát do odpadu, ale je třeba se postarat o jejich recyklaci. Nejde jen o dobrou vůli vlastníků a výrobců solárních panelů, ale ukládá to Zákon o výrobcích s ukončenou životností. Ten nařizuje výrobcům a dovozcům panelů, aby použité solární panely odebírali a zajišťovali jejich recyklaci. Pokud doslouží fotovoltaika na domě, stačí ji pouze demontovat a odvést do nejbližšího sběrného dvora. Zákon ukládá výrobci solárních panelů zajistit zpětný odběr solárních panelů, které jsou součástí solárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem do 30 kWp, prostřednictvím sítě míst zpětného odběru o dostatečné četnosti a dostupnosti.Tyto podmínky se považují za splněné, pokud je nejpozději k 31. prosinci 2024 zřízeno alespoň jedno veřejné místo zpětného odběru, kde jsou takové solární panely odebírány, v každé obci, městském obvodě nebo městské části s počtem více než 10000 obyvatel, ve kterých se nachází alespoň jedna solární elektrárna s celkovým instalovaným výkonem do 30 kWp.“ Zákazníka to nepřijde ani na korunu, recyklaci hradí výrobce zařízení. Ten za každý solární panel hradí recyklační poplatek, který v současné době činí 8,5 koruny za každý kilogram panelu.

Kdo se stará o recyklaci?

Výrobci si pak objednávají recyklaci od různých subjektů. Nově začal recyklaci nabízet také systém Ekolamp, který se doposud zabýval recyklací elektrozařízení. Výrobci a dovozci fotovoltaických panelů se mohou do kolektivního systému registrovat. „V našem kolektivním systému rádi uvítáme každého výrobce či dovozce fotovoltaiky,“ říká Petr Číhal, obchodní ředitel společnosti Ekolamp. „Velkou výhodou spolupráce s námi je, že za ně zajistíme plnění zákonných povinností zpětného odběru nejen pro solární panely, ale také pro související elektropříslušenství.“ Za recyklaci se platí společnosti Ekolamp recyklační příspěvek ve výši 3,50 Kč za každý kilogram solárních panelů, které jsou uvedeny na trh. Tato částka slouží k financování budoucí recyklace.

Budoucnost recyklace

Výrobci solárních panelů jsou dále povinni podle směrnice Evropské unie zajistit určitou recyklovatelnost panelu, tedy schopnost využít jeho materiál dále. Tato recyklovatelnost má být nejméně 85 %. Solární panely jsou tvořeny plasty, hliníkem, sklem a drahými kovy jako je stříbro, měď, indium, gallium, křemík, tellurid kadmia, diselenid mědi a galia. Panely se původně recyklovaly tak, že se rozebraly jejich části, chemicky se očistily a poté znovu použily. V současné době se z panelů odstraní hliníková část a zbytek panelů se drtí. Problémem recyklace je nutnost ruční práce, která není do budoucna při obrovském objemu zpracovávaných panelů již možná. Na druhou stranu kovy v panelech, které se recyklují nejlépe, bývají obalené plasty. Proto je recyklace panelů doposud srovnatelná s jejich výrobou. Je třeba podobná práce na rozložení. Do budoucna se uvažuje o oddělování částí pyrolýzou, tedy ožehnutím panelu za vysoké teploty nebo namočením do louhu, aby se oddělily kovové části. Dále se uvažuje o fragmentaci pomocí vysokého napětí. Žádoucí je zejména získat hliník, který lze dále zpracovávat bez ztráty kvality. Výroba hliníku z bauxitu zatěžuje životní prostředí, díky recyklaci se tedy ušetří i emise. S tím, jak budou růst objemy recyklovaných panelů, lze v budoucnu očekávat bouřlivý vývoj recyklačních technologií, které budou skutečně ekologické a nebude se na ně používat žádné chemikálie. Například výrobní linka od japonské společnosti NPC odděluje sklo od jiných materiálů bez drcení a používá metodu separace pomocí vyhřívané čepele, díky které nejsou na separovaném skle žádné kovy.

Související článek

Češi podceňují úspory: Fotovoltaika ušetří až trojnásobek odhadovaných částek!

V Česku je stále obrovský prostor na energetické úspory. S těmi vlastně teprve začínáme. Prim přitom hraje fotovoltaika, ačkoliv se stát snaží domácnosti tlačit v ...