Posun k elektromobilům v Norsku je částečně způsoben štědrými pobídkami země. Norsko má 5,5 milionu obyvatel a chce se stát první zemí, která ukončí prodej nových benzinových a naftových aut, a to do roku 2025. Devět z deseti nově prodaných vozů na počátku letošního roku byly bateriové elektromobily.
Pokud by norský případ následovalo více zemí, celosvětová poptávka po ropě by mohla dosáhnout vrcholu dříve, než se předpokládalo. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vidí nyní vrchol poptávky před rokem 2030 a automobily a dodávky se mají na poptávce po ropě podílet více než 25 procenty.
Přechod Norska však nebyl levný. Země osvobodila bateriové elektromobily od daní uvalených na vozy se spalovacím motorem. Investovala také do veřejných nabíjecích stanic pro elektromobily.
Podle údajů norské správy veřejných silnic, na které se Reuters odvolává, tvořily bateriové elektromobily v polovině března 24,3 procenta z 2,9 milionu vozů v Norsku. Vozy s benzinovým motorem tvořily 26,9 procenta. To představuje pro vozy s benzinovým motorem náskok o téměř 76 000 vozů, což je méně, než činil loňský prodej bateriových elektromobilů. Loni se v Norsku prodalo 104 590 elektromobilů.
„Pokud tento (trend) bude pokračovat i v příštích 12 měsících a vzhledem k tomu, že prodej čistě benzinových aut je nyní zanedbatelný, bude příští rok touto dobou na silnicích více bateriových elektromobilů než čistě benzinových aut, a možná to bude ještě před koncem tohoto roku,“ uvedl výzkumník institutu CICERO zaměřeného na změnu klimatu Robbie Andrew.
Vzhledem k tomu, že na norských silnicích jezdí o téměř 370 000 vozů s naftovým motorem více než elektromobilů, bude pravděpodobně trvat tři až čtyři roky, než elektromobily předstihnou i naftové vozy, dodal Andrew.
Počet elektromobilů má předstihnout počet benzinových vozů navzdory nedávnému zpomalení prodeje. Prodej nových elektromobilů v Norsku se loni snížil přibližně o čtvrtinu kvůli celkovému poklesu prodeje v době růstu úrokových sazeb a snižování některých vládních pobídek. Přesto prodej bateriových elektromobilů na celkovém prodeji v lednu činil rekordních 92,1 procenta, uvedla norská silniční federace OFV. V březnu tento podíl činil 89,3 procenta, zatímco prodej nových aut meziročně klesl o 49,7 procenta.
Loni středo-levá vláda zrušila osvobození od daně z přidané hodnoty pro elektromobily s cenou nad 500 000 norských korun (1,1 milionu Kč). To zdražilo modely jako Tesla X a Audi e-tron.
Prudký růst obliby elektromobilů snížil také poptávku po benzinu a naftě. Podle údajů norského statistického úřadu a výpočtů agentury Reuters od roku 2021 klesl prodej nafty a benzinu u norských čerpacích stanic o osm procent. Údaj nezahrnuje prodej nafty pro nákladní vozy. Trh s fosilními palivy však stále zůstává silný, protože poptávku částečně podpořil prodej hybridních automobilů, které kombinují baterie se spalovacím motorem. K 15. březnu jezdilo na norských silnicích téměř 340 000 hybridních vozů, většinou dobíjených ze zásuvky s benzinovým motorem. Ty tvořily 12 procent celkového vozového parku. V posledních letech ale hybridy ztrácejí podíl na trhu, protože vláda zrušila pobídky k jejich prodeji.