Posun hlavně u domácností
Podle předsedy Komory OZE Štěpána Chalupy byl minulý rok lehce pozitivní. „Není to to, co bychom potřebovali, ale je to pozitivní vývoj,” řekl Solárnímu magazínu na tiskové konferenci Komory OZE, na které se představovaly výsledky za rok 2023. Pozitivně hodnotí zejména posun v sektoru domácností, kdy se překotný rozvoj nastartoval hlavně u rodinných domů. Bytové domy by něco podobného mělo čekat v tomto roce. Po letech stagnace se podařilo spustit pět větrných elektráren. Legislativní proces, který je důležitý pro výstavbu nových zdrojů, také začíná dotahovat a snad již brzy nás čeká snadnější stavební řízení a zásada jeden úřad, jedno razítko. Zájem o obnovitelné zdroje výrazně roste u domácností, obcí i firem. O stovky procent meziročně vzrostl zájem rodin v bytových domech o fotovoltaiky, tepelná čerpadla i solární kolektory. Obnovitelné zdroje energie se dostávají i ke středně příjmovým a nízkopříjmovým domácnostem.
Nejvíce fotovoltaik v Jihomoravském kraji
Tisková konference se věnovala všem zdrojům obnovitelné energie, tedy fotovoltaice, vodním elektrárnám, geotermálním zdrojům, větrným elektrárnám, bioplynovým a biometanovým stanicím, biomase a tepelným čerpadlům. Patrně největší rozvoj zaznamenal segment fotovoltaiky, a to díky sektoru rodinných domů. Nejvíce fotovoltaických elektráren vzniklo v roce 2023 v Jihomoravském kraji, a to 645 MWp, dále pak ve Středočeském kraji 488,7 Mwp. Nejméně jich vzniklo v Karlovarském kraji, a to jen 39 MWp. Zatímco v roce 2019 se připojilo 3426 fotovoltaik s výkonem 25,06 MWp, v roce 2023 to bylo 82 799 fotovoltaik o výkonu 971,3 MWp. V programu Nová zelená úsporám se podalo 90 tisíc žádostí o dotaci za téměř 15 miliard korun.
Vývoj akcelerovala energetická krize a domácnosti
“V roce 2022 počet instalací výrazně akcelerovala energetická krize. Většina členů nepřijímala nové zakázky. V roce 2023 mezi květnem a červnem se vzedmul počet žádostí, neboť se dotační program Nová zelená úsporám zastavil na tři měsíce a každý se snažil podat žádost. Další výrazný nárůst žádostí podnítilo spuštění štědře nastaveného dotačního programu Nová zelená úsporám Light,” uvedl Aleš Hradecký, předseda Cechu Akumulace a Fotovoltaiky. V roce 2023 došlo k historicky prvnímu sdílení elektřiny v Česku, které v bytových domech umožnil Lex OZE I a vyhláška o pravidlech trhu s elektřinou. Snížila se také byrokratická zátěž pro fotovoltaiku do 50 kWp, což jsou větší malé instalace typicky na bytových domech, firmách a obecních budovách. První novela energetického zákona zrušila potřebu stavebního povolení a licence na výrobu elektřiny.
Výhled: polovina střešních instalací
Do roku 2030 se předpokládá celkový výkon až 16 GWp, nejméně z poloviny by mělo jít o instalace na střechách. Tento výkon prý mají distributoři již rezervovaný. Pro síť jsou nejvhodnější instalace na budovách či poblíž spotřeby vyrobené elektřiny. Stát by měl tedy hlídat, aby tam vznikla nejméně polovina nových fotovoltaik. „Z analýzy dostupných dotačních programů vyplývá, že do roku 2030 lze očekávat nárůst celkového výkonu z 2,2 GWp na 16,1 GWp. Z toho nejméně 7 GWp vznikne poblíž spotřeby a 7 GWp na volné ploše (dodávka do sítě),” uvádí Cech Akumulace a Fotovoltaiky.
Tepelná čerpadla: mírný pokles
Podle červencového odhadu Ministerstva průmyslu a obchodu se za první pololetí roku 2023 instalovalo 38 tisíc tepelných čerpadel. Počet žádostí do dotačního programu Nová zelená úsporám v roce 2023 meziročně mírně narostl o 9 % na 17 616 kusů v celkovém objemu 1,75 miliardy korun. Předběžná data od hlavních výrobců hovoří o jistém propadu prodejů, oficiální čísla o prodejích přitom nejsou k dispozici. Zatímco byl v roce 2022 vyhlášen stop stav a posouvaly se termíny instalací, v roce 2023 zájem o tepelná čerpadla poklesl. Zřejmě ještě dobíhaly nasmlouvané instalace. Svůj vliv mohlo mít podle Asociace pro využití tepelných čerpadel také to, že poklesla cena plynu a lidé investovali do plynových kotlů, od kterých by je ale měl stát do budoucna odrazovat. V roce 2024 došlo k velkému zdražení regulovaných plateb, což zvýšilo celkovou cenu elektřiny v distribuční sazbě D57d o cca 23 %, zároveň poklesla cena plynu. Oba tyto faktory mohou zájemce od pořízení tepelného čerpadla odrazovat a podporovat návrat domácností ke kotlům na tuhá paliva a plynovým kotlům. Stát by měl proto jasně motivovat k odklonu od fosilních paliv včetně zemního plynu. I na trhu s tepelnými čerpadly působí dovozci nekvalitních zařízení, trh není regulován a doplácí na to.
