Rozvoj fotovoltaiky u nás stimulovala hlavně energetická krize před třemi lety. V současné době, kdy ceny energií poklesly, výstavba fotovoltaiky tolik netáhne. V prvním pololetí roku 2025 bylo v Česku podle údajů Solární asociace připojeno o 26 % méně výkonu fotovoltaických elektráren než ve stejném období roku 2024, u bateriových úložišť spojených s fotovoltaikou došlo dokonce k 37% poklesu.

Nejvíce fotovoltaik vzniklo ve Středočeském kraji, nejméně v Karlovarském. Počet nových elektráren byl 13 000, v roce 2024 to bylo 23 874 elektráren. Celkový výkon nových elektráren činí 356,8 MWp, celková nová kapacita akumulace 174,0 MWh. Průměrná velikost fotovoltaiky činí 27,4 kWp, průměrná velikost domácí fotovoltaiky 11,4 kWp.

Soláry na rodinných domech

Největší propad zaznamenal sektor instalací na rodinných domech, zde se postavilo o 10 000 elektráren méně než za stejné období minulý rok. Pokles je zapříčiněný zřejmě změnou dotačních podmínek, navíc byl příjem žádostí určitou chvíli zastavený. Dotace je nyní nižší, což mohlo zájemce odradit. Cena elektřiny poklesla a investice se tedy splácí delší dobu.

Bytové domy a instalace fotovoltaiky

Příliš nerostou také instalace fotovoltaiky v bytových domech, ačkoliv má tento segment velký potenciál. Málo realizací se děje pomocí sdílení, častěji jde o sjednocení odběrného místa, kdy se všechny domácnosti sjednotí do jednoho odběrného místa a nemohou si volit vlastního dodavatele. Přetrvává problém s užitným vzorem na instalaci, který si přivlastnila společnost Bluenot a o který se soudí.

Velké fotovoltaiky a solární parky

K přechodu na obnovitelné zdroje jsou potřeba zejména velké solární parky. Projekty jsou často připravené, avšak jejich ekonomika nevychází. Firmy se obávají retroaktivních zásahů, které budou zpětně zkoumat výnosnost projektu. Jen 26 projektů má výkon nad 1 MWp, většinou se jedná o střešní instalace o průměrné velikosti 3,3 MWp.

„Občas to vypadá, jako by zaměstnanci některých úřadů hledali způsob, jak projekty za každou cenu zastavit, místo aby nacházeli cesty, jak je umožnit. Takový přístup ohrožuje budoucnost české energetiky,“ uvádí k tomu Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace, a dodává: „Ve výstavbě solárních elektráren jsme přitom daleko za státy jako jsou Polsko či Rakousko. Potřebujeme ji tedy výrazně zrychlit, nikoli blokovat.”

Akumulace

Celkem byla připojena akumulační zařízení o kapacitě 174 MWh, což je pokles o 37 % oproti předchozímu roku. Celých 86 % nově instalovaných FVE je postaveno s baterií a celková kapacita baterií v kombinaci s fotovoltaikou v Česku k 30.6.2025 činí 2 158 MWh. Díky novému zákonu Lex OZE III se chystá nástup samostatných baterií.

„Stojíme na prahu bateriového boomu a v nejbližších letech začneme celkovou kapacitu baterií počítat v tisících megawatthodin. Investoři by si ale měli dobře promyslet svůj byznys plán – aktuálně oznámené záměry násobně převyšují potřeby přenosové soustavy pro služby výkonové rovnováhy.

Většina příležitostí bude v budoucnu spíš v obchodní flexibilitě, například ve vnitrodenním obchodování, vyrovnávání odchylek nebo eliminaci záporných cen. Baterie také pomohou solárním a větrným zdrojům, případně v průmyslu,“ upozorňuje předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek. Stejně jako u nových fotovoltaik by ale připojování dalších bateriových systémů mohly zkomplikovat vyčerpané připojovací kapacity distribuční soustavy.

Zdroj: Solární asociace