Autorům petice se nelíbí nátlak investora na město a majitele ostatních pozemků, na kterých chce elektrárnu vybudovat. Městský pozemek je na strategickém místě a pro vznik elektrárny je klíčový, takže by za něj město mohlo žádat mnohem více, než kolik dostává. S jedním z autorů petice Jiřím Baňkou jsme hovořili o tom, jaké dohady vznik údajně druhé největší solární elektrárny u nás provázejí.

Proč petice vznikla, co bylo prvním popudem?

Nejsem členem zastupitelstva, nicméně jsem členem investičního výboru města Slaný. V rámci investičního výboru jsme dva roky řešili přípravy městské energetické koncepce. Město si chtělo nechat zpracovat koncepci rentability, pokud by umístilo na sportovní halu, čističku odpadních vod nebo na slánskou školu fotovoltaiku. Při zasedání v říjnu padlo ze strany města, že je zde investiční záměr skupiny slánských podnikatelů, která usiluje o to, postavit solární park o 60 hektarech. Všichni jsme se zděsili. Investor má prý už 80 % pozemků podchycených smlouvou o smlouvě budoucí a že je projekt na pochodu. Investor nechtěl veřejnosti projekt skoro představit. Až potom ho město donutilo připravit veřejné projednávání, které bylo v prosinci. I to je netransparentní jednání ze strany investora.

Investor pro elektrárnu skupuje hned několik pozemků ve slánském Dolíně. Jaké pochybnosti zde vznikly?

První problém a ten úplně nejzásadnější je, že investor nezmínil městu strategickou roli městského pozemku, který je pro realizaci solární elektrárny důležitý. Investor říká lidem, že má projekt velký rozměr, ale lidi tomu nerozumí. Šedesát hektarů nikomu nic neřekne, ale když řeknete, že je to 80 fotbalových hřišť, tak už si každý ten rozměr představí. Investor nezmínil klíčovou roli pozemku města, který je na poli u rozvodny vysokého napětí. Přes tento pozemek se investor plánuje pravděpodobně připojit na rozvodnu. Ta se bude zkapacitňovat asi nejspíš i z tohoto důvodu, takže investor počítá s tím, že ČEZ to zaplatí z eráru. To taky nedává dobrý náhled na aktivity podnikatele.

Co investor nabízí městu?

Město tam má nějaké další pozemky, třeba cesty a pozemky, kde byly historicky cesty a dnes jsou zaorané. Investor na město tlačí. Nabízí, že za 5 % pozemků, které jsou města, nám dá levnější energii pro městské budovy. Investor s městem vyjednává, že v rámci parku bude prostupnost nebo cyklostezky, ale nezmiňuje, že pozemek města potřebuje. K rozvodně by se mohl připojit přes jiné pozemky v okolí, ale tam je zástavba a připojit 44 MW vyžaduje minimálně ochranné pásmo. Všechny ostatní projekty, na které jsme se dívali, jsou stavěné v okolí rozvoden. To investor městu nejspíš zamlčel. Ani město si moc neuvědomovalo strategickou roli pozemku. Investor dle našich informací prezentoval majitelům pozemků při dohadu smlouvy, že má město na své straně, což nebyla úplně pravda. To vytváří nátlak na samotné majitele pozemku, aby se k tomu projektu minimálně zavázali smlouvou o smlouvě budoucí.

Pochybnosti provázely také podání projektové dokumentace ke vzniku elektrárny. Jaký byl další důvod pro petici?

Třetí problém je legislativní. Od roku 2024 se změnil stavební zákon, kdy je přechodné období do 1. července. Investor hraje na to, že to je dočasné umístění soustavy, která je na 30 let a nepotřebuje klasické stavební povolení, ale nějaké benevolentnější řízení. Investor podal záměr na Stavební úřad ohledně elektrárny 22. prosince minulého roku, kdy v rámci přechodného řízení má projekt řešit místní úřad a nikoliv nadřazený orgán, který bude tyto strategické stavby schvalovat. Dva dny před Vánoci máme všichni na starosti jiné věci, než podávat projektové dokumentace miliardovým projektům. Podle našeho názoru je to takto řešené účelově. Kdyby město pozemek nevlastnilo takhle strategicky, tak projekt prakticky nejde zastavit, ale pozice pozemku města je natolik klíčová, že jsme se rozhodli vyvinout tlak přes něj. Mezi městem a investorem stále probíhají jednání a i to je důvod, proč jsme se rozhodli pro petici.

Město se zatím vyjádřilo, že je pro něj výhodnější, když do projektu vstoupí a bude mít možnost ho ovlivnit, místo aby se ho pokusili úplně zastavit. Jak hodnotíte ústupky, které dal investor městu, například cyklostezky a prostupnost parkem?

Město v rámci řízení s investorem jedná a dohodli si ústupky, ať už to je třeba energie pro městské budovy nebo prostupnost parkem. K tomu jsem skeptický, protože mám pocit, že ten investor jim dal něco, na co město mělo nárok. Prakticky městu řekl, že umožní na pozemcích města v rámci solárního parku realizovat cyklostezky nebo nějakou prostupnost. To je za mě minimální ústupek ze strany investora. Pokud se bavíme o opravdu klíčovém pozemku pro připojení, pak by investor měl nabídnout mnohem víc, například zřízení nějakého nadačního fondu, kam by přispíval v průběhu 30 let asi 100 000 000 korun kumulativně. I to je naprosto mizerná částka. Solární elektrárna u Mělníku, kterou vlastní zainteresovaná společnost Decci, vydělává 150 000 000 korun ročně. Uvědomujeme si ale, že město je i pod tím tlakem, že pokud by od vyjednávání ustoupilo, pak by investor mohl postavit oplocený solární park s ostnatými dráty, jako to udělal u Vepřku.

Jaké nacházíte na projektu další chyby?

My nejsme a priori proti obnovitelným zdrojům. Podporujeme rozmísťování fotovoltaiky – ale rozumně. Já jsem její velký fanoušek, ale v rámci kombinace Lex OZE a nového stavebního zákona vznikne obrovský investorský projekt solárního parku uprostřed polí a ne komunitní energetika. Síť v rámci města na to není připravená. Pustit 44 MW do současné sítě je technicky složitě proveditelné. Projekt nedisponuje bateriovými úložišti, takže město nemůže benefitovat z toho, že by energie zůstávala v regionu.

Jak dopadlo veřejné setkání s investorem? Jaké jsou názory místních?

Samozřejmě, že se tam našly i názory – třeba těch 20 % lidí, kteří projekt podporovali. Primárně ale lidem vadilo, že to bylo jako netransparentní ze strany města i ze strany investora. Lidem nevadí solární elektrárna jako taková, lidem vadí ten rozměr. Kdyby to bylo na jednom nebo na dvou polích, ale elektrárna na 60 hektarech tam naprosto zkazí krajinný ráz. Obec Dolín to prakticky zlikviduje.