Státy EU vloni instalovaly rekordní množství větrných elektráren. V Česku tomu brání spekulanti

Brzdou nejsou zákony, ale kapacita sítí, uvádí asociace pro větrnou energii. Rekordní množství větrných elektráren bylo vloni postaveno ve státech EU, podíl větrné elektřiny stoupl ze 17 na 19 %.
Ilustrační foto | zdroj: Getty Images

Evropská sedmadvacítka se tak sice rychleji posouvá v plnění dekarbonizačních cílů EU pro rok 2030, tempo výstavby je ale stále zhruba poloviční, než by bylo potřeba. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy a sedmiletého výhledu evropské větrné asociace. A i když v Česku větrníky pokrývají roční spotřebu více než 200 tisíc domácností, je to třináctkrát méně než v sousedním Polsku a dokonce jednatřicetkrát méně, než v Německu, jak upozornila Česká společnost pro větrnou energii a Komora obnovitelných zdrojů energie. Státy EU instalovaly v roce 2023 rekordní množství nových větrných turbín: přes 16 200 megawattů (MW). Podíl větrné energie na celkové spotřebě elektřiny v EU díky tomu vzrostl ze 17 na 19 procent. Nejvíc elektráren zprovoznilo Německo, Nizozemsko a Švédsko, podrobně viz graf níže. Vyplývá to ze zveřejněné analýzy Wind Europe, evropské větrné asociace.

V České republice bylo vloni z větru vyrobeno 693 milionů kilowatthodin, uvádí ve své čerstvé zprávě Energetický regulační úřad. V Česku vloni přibylo 5 elektráren s celkovým výkonem 13,3 megawattů (MW), uvedly v lednu tuzemské asociace. „A i když toto množství odpovídá roční spotřebě více než 200 tisíc domácností, tedy zhruba Pardubickému kraji, v evropském srovnání jde o jedno z nejnižších čísel. Výroba z větru v Česku pokrývá stále jen 1 procento spotřeby elektřiny. V sousedním Polsku je to 13 %, v Rakousku 14 % a v Německu 31 % spotřeby (26 po vyloučení elektráren na moři, pozn. redakce),” uvedl Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii.

Největší slabinou jsou připojovací kapacity sítí, v Česku navíc držené spekulanty.

Vůbec největší podíl větrné elektřiny v síti má Dánsko, a to 56 %, následuje ho Irsko s 36 %. Oproti předchozí analýze Wind Europe, která členským státům vyčítala pomalé a neefektivní povolovací procesy, se loni hlavní brzdou rozvoje větrné energetiky v Evropě stala omezená kapacita pro připojování do sítí. Povolování se totiž vloni významně zrychlilo, a na dalších úpravách členské státy aktivně pracují. „V Česku je to podobné. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s MŽP, MMR a dalšími velmi pokročilo ve zjednodušování a zrychlování povolovacích procesů. Povolování výstavby nových větrných elektráren se díky novému stavebnímu řízení a dokončovaným legislativním úpravám zkrátí na maximálně dva roky, v akceleračních zónách dokonce na jeden rok,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

„Největší překážkou jsou v tuto chvíli nedostatečné kapacity pro připojení do sítě, které z velké části blokují spekulativní nebo nerealizovatelné projekty, i když i v této oblasti jsou prováděna pozitivní opatření. Rozhodně ale platí, že je třeba pokračovat a intenzivně se věnovat modernizaci elektrizační soustavy,” dodal Chalupa.

ČR ve 2040: třetina elektřiny z větru

Do roku 2030 očekávají zástupci sektoru stavbu 300 až 400 nových elektráren a dosažení celkového výkonu 2 000 MW. Po roce 2030 předpokládají další nové turbíny s výkonem zhruba 5 000 MW. Celkem by tak větrné elektrárny pokryly 31 % dnešní roční spotřeby elektřiny. Jde o projekty po zohlednění limitů spojených s jejich realizací.

„Pozitivní je, že s přibývajícími větrnými elektrárnami se bude snižovat a stabilizovat cena elektřiny na trzích. Bude dostupná i přímo pomocí PPA kontraktů a jiných forem přímé dodávky či prostřednictvím sdílení, a to rovněž za nižší a dlouhodobě stabilní cenu,” uzavírá Janeček.

Související článek

Praha se připravuje na boom elektromobilů. Instaluje desítky nových nabíječek

Hlavním městem vlastněná Technická správa komunikací (TSK) nechá nainstalovat nabíječky pro elektromobily do deseti záchytných P+R parkovišť a dvou podzemních garáží, které provozuje. Záměr dnes ...

Copyright © 2023 Solarnimagazin.cz

Web vytvořila digitální agentura WebWorld.cz