Spotřeba elektřiny v Evropě vzroste do roku 2030 přibližně o 60 procent. Distribuční sítě se budou muset přizpůsobit digitalizovaným, decentralizovaným a flexibilním systémům se solárními panely, tepelnými čerpadly a energetickými komunitami. Vzhledem k tomu, že 40 procent našich distribučních sítí je starších více než 40 let a přeshraniční přenosová kapacita se má do roku 2030 zdvojnásobit, jsou dle Evropské komise nutné investice ve výši 584 miliard eur.

„I v několikaletém úhrnu se v rámci ČR dostaneme k investicím ve výši stovek miliard, nikoli však eur, ale korun. Zároveň nepůjde čistě o důsledek uzpůsobování sítí vyšší spotřebě, dimenzování je jen jednou z více proměnných. Pravdou však je, že potřebné investice do energetických soustav již dnes tvoří významnou položku v regulovaných cenách a jejich dopad do budoucna ještě poroste, zvlášť vezmeme-li v potaz i vyšší náklady na jejich provoz,“ okomentoval tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.

Skupina ČEZ navíc před pár dny oznámila prodej svých uhelných aktiv v Polsku. „Plánujeme významně investovat do distribuční sítě ČEZ Distribuce, protože dochází k zásadní transformaci distribuce elektřiny, která byla historicky založena na tom, že dopravovala elektřinu z elektráren k našim spotřebitelům. Dnes je velké množství spotřebitelů, kteří se sami stávají výrobci. Jenom za prvních devět měsíců jsme do sítě připojili přes 40 000 výroben elektřiny,“ sdělil finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Přesun z měst vytváří enormní spotřebu

V českých domácnostech spotřeba elektřiny roste. Vliv na to má celá energetika, která se vydala zelenějším směrem. „Představte si rodinu žijící v pražském bytě s roční spotřebou elektřiny 1,5 až 3 MWh, když se ale taková rodina rozhodne odstěhovat z města a postavit si vlastní dům, pravděpodobně zvolí vytápění tepelným čerpadlem kvůli průkazu energetické náročnosti,“ uvedl Petr Pešek ze společnosti Pešek & Mudra solární systémy.

„Za mě je to samozřejmě logické, ale taková domácnost pak může mít spotřebu 7 až 20 MWh za rok, což je enormní nárůst,“ zhodnotil s tím, že některé lokální distribuční sítě nejsou na takové zatížení dimenzovány. „Přizpůsobení infrastruktury pro vyšší energetické dodávky bude zahrnovat výkopové práce, pokládku hliníkových kabelů s průřezy až 300 mm čtverečních nebo výstavbu nových trafostanic,“ shrnul některé z investic, které mohou dosáhnout až několik set milionů korun, což se dotkne koncových zákazníků.

Stejně tak se distribuční soustava přetěžuje i z druhé strany. Při dimenzování její kapacity se původně nepočítalo s tím, že rodinné domy s nainstalovanou fotovoltaikou mohou fungovat i jako výrobní jednotky a dodávat přebytečnou elektřinu zpět do distribuční sítě. Přetoky ale vytvářejí nerovnováhu.

„Typickým problémem je klasická ‚desítková‘ sestava (panely 10 kWp, měnič 10 kW, baterie 10 kWh, pozn. red.), protože jakmile se do elektrárny opře slunce, baterie se nabije během dopoledne. A právě v poledních hodinách, kdy je nejnižší spotřeba, začne elektrárna tlačit přebytečnou výrobu do sítě (výkon byl doposud spolehlivě dimenzován na 1,5 kW na dům, poz. red.). To znamená, že v kabelech najednou máte desetkrát tolik výkonu, než na který jsou dimenzovány. A to je zásadní problém, proto se nechtějí povolovat rezervované výkony v napěťové hadině 0,4 kV,“ vysvětlil.

Jak pomůže fotovoltaika se stabilitou distribuční sítě?

Měla by být navržena tak, aby nezpůsobovala přetok v nechtěnou hodinu. „Právě již zmíněná ‚desítková‘ sestava je asi ta nejhorší možná varianta. Když totiž večer přijdete domů, během jedné až dvou hodin se baterie o kapacitě 10 kWh vyčerpá, třeba ohřevem teplé vody, a to přesně v době večerní špičky, která nastává mezi 19. a 21. hodinou. Když se podíváte, jaké jsou v této době spotové ceny elektřiny, je tam krásně vidět, jak ceny vystřelují přes 7 korun za kWh. U takto malé baterky je nutné redukovat přetoky přes den a snažit se co nejvíce snížit odběr v noci, respektive ve večerních špičkách,“ nesouhlasně konstatoval. 

Lepší je proto větší baterie a nižší instalovaný výkon fotovoltaické elektrárny. „Na co má domácnost se spotřebou 5 MWh za rok 10kWp elektrárnu? Někteří dodavatelé navíc stále motivují ke koupi systému s vysokým instalovaným výkonem, aniž by to dávalo z technického hlediska smysl,“ zmínil. „Tuto strategii snad kromě nás ale nikdo neřeší, veřejnost se proto v tomto ohledu snažíme vzdělávat,“ dodal.

„Proto se u každého zákazníka snažíme zjistit jeho profil spotřeby. To je důvod, proč máme na našich webových stránkách poptávkový formulář, kde se ptáme, které spotřebiče domácnost využívá, abychom si mohli vytvořit konkrétní představu. Když nám zákazníci napíší, že jsou každý večer v osm doma a zapínají spotřebiče jako myčku, pračku nebo sušičku, víme, že budou mít vysoké odběrové špičky v těchto hodinách,“ konstatoval.

„A co se týče ohřevu vody, je třeba s ním umět dobře pracovat, protože když ho správně nezoptimalizujete, tak je vám fotovoltaika prakticky k ničemu. Tohle se lidem snažíme pořád vštěpovat, u rodinných domů je to naprosto klíčové,“ apeloval expert na fotovoltaiku Petr Pešek.

Distribuční síť chrání i spotové surfování

Mnoho koncových spotřebitelů na základě chybně nastavené fotovoltaické elektrárny přistoupilo na to, že si elektřinu vyrábějí na horší časy pomocí již zmíněné virtuální baterie. Tedy na zimu, kdy jejich fotovoltaická elektrárna tolik nevyrábí. Z krátkodobého hlediska si tak spotřebitelé ušetří náklady na elektřinu, z dlouhodobého ale přetěžují stabilitu distribuční sítě, a tím zvyšují cenu energie celému trhu. 

Alternativou může být výroba a spotřeba energie na základě chytrého řízení fotovoltaiky s baterií a prodej a odběr elektřiny za spotové ceny. 

„Za spotové ceny můžete elektřinu nakupovat i prodávat v podobě přetoků ze své fotovoltaické elektrárny. Naši zákazníci prodávají 1 kWh za průměrnou cenu 0,9 Kč, před započtením poplatku za převzetí zodpovednosti za odchylku ve výši 0,45 Kč/kWh. To je jen zhruba 60 % průměrné ceny na spotu. Zajímavěji prodej přetoků na spotu vypadá, když necháte svou domácnost řídit algoritmus. Třeba PROTEA. Zákazníci, kteří nám přenechali řízení své spotřeby a výroby na spotu, prodávají přetoky v průměru za 1,8 Kč za kWh,“ osvětluje Jan Hicl, produktový ředitel a spolumajitel firmy Delta Green, která je technologickým lídrem na trhu v obchodování s obnovitelnou elektřinou pro domácnosti i firmy.

Spotřebitelé tak ve výsledku ušetří tisíce korun ročně. A mají jistotu, že spotové ceny zde budou – na rozdíl od virtuální baterie – pořád.

ČEPS představil scénáře

Fotovoltaika zažívá přelomové období, ceny pro zákazníky jsou na historických minimech. Jakmile trh pocítí navýšení distribučních poplatků, zdražením mohou reagovat výrobci fotovoltaických technologií, a tím i realizační firmy.

„Dnes je segment s domácími fotovoltaikami v propadu, to znamená, že máme brzké termíny a jsme schopni realizovat instalace za nejnižší ceny. Jakmile se rozkřikne, že se budou zvyšovat distribuční poplatky, poptávka vzroste. Jak se trh přehřál, následně ochladl, tak se také zkonsoliduje a dojde k tomu, že se ceny technologií vrátí na úroveň před solárním boomem,“ zhodnotil Pešek.

Od roku 2025 by se navíc Česko mohlo změnit z exportéra elektřiny na importéra. Počítá s tím tzv. MAF, tedy možný scénář toho, jak bude v následujících letech energetika vypadat, který každoročně vydává ČEPS. Dovážet bychom měli především z Německa, dobrovolně se tak vzdáváme pozice soběstačného výrobce. Jak se to dotkne cen?

„Nejsme schopni říct a není předmětem naši analýzy stanovení rozsahu distribučních poplatků, ale vezměme si to logicky, musíte stavět nové sítě, abychom zapojovali nové farmy, musíme používat redispečink, do budoucna se musí platit kapacitní mechanismy, anebo jiná forma podpory výstavby záložních zdrojů, což je typické pro Polsko,“ vysvětlil předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák.

„A pak tam máme tu čtvrtou složku, a to je otázka tzv. contract for difference, kdy je vysoutěžena cena dorovnávaná státem buď ve formě dotací ze státního rozpočtu, nebo platbami z distribučních poplatků. Pokud je cena na trhu nižší, tak je to kompenzováno,“ doplnil.

V následujících letech tedy může dojít k poklesu cen silové elektřiny, ale na extrémní snížení cen na fakturách za energie se zákazníci těšit nemohou. „Když je trh před sezónou, lidé už ani nemusí věřit tomu, že se nyní nabízí ty nejpříznivější podmínky, protože spousta firem jedná křivě a dělá z toho marketingový tah. Hlavní je, aby zákazníci neodkládali rozhodnutí na poslední chvíli, protože kvalitní firmy potom budou obsazené a na trhu se mohou znovu objevit obchodníci s deštěm,“ pronesl na závěr fotovoltaický expert Petr Pešek ze společnosti Pešek & Mudra solární systémy.

Zdroje: ČEPS, ČEZ, Deltra Green, ERÚ