Novela energetického zákona Lex OZE 3 měla být původně transpozicí evropské legislativy, ke které jsme se zavázali již před několika lety. Z původního zákona, proti kterému by jen málokdo bojoval, se stal slepenec pozměňovacích návrhů, do kterého ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zahrnul i seškrtání provozní podpory pro solární elektrárny z let 2009 až 2010, a to zpětně. Ministr financí si od tohoto kroku sliboval pomoc státní kase, zrušení podpory by však znamenalo ohrožení investičního prostředí.
„Nedávno jsme jednali s ministrem Stanjurou ohledně obnovitelných zdrojů energie. Na výboru došlo k jednoznačnému zamítnutí jeho návrhu. Bohužel musím konstatovat, že jsme v této záležitosti nenalezli společnou řeč a každá strana si stojí za svým stanoviskem. Ministr argumentuje úsporou peněz daňových poplatníků, což je legitimní záměr. Problém je, že nebyl schopen vyčíslit konkrétní úspory. Můj hlavní argument spočívá v něčem jiném – v respektování právního a podnikatelského prostředí. Pokud se stát k něčemu zaváže a podnikatelé v dobré víře investují, neměli bychom měnit pravidla během hry. Samozřejmě, existují situace, kdy je změna nutná, ale měla by být podložená jasnými argumenty a čísly,“ uvedl před projednáváním předseda senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Miroslav Plevný (STAN).
Ačkoliv Sněmovna třetí novelu energetického zákona schválila a poslala do Senátu, je to právě pozměňovací návrh ministra financí, kvůli kterému se novela vrací zpět poslancům. „Problémem je pozměňovací návrh, který se týká povinných individuálních kontrol fotovoltaických elektráren nad 30 kW z let 2009 a 2010,“ dodal Plevný. Podle něho je problematické měnit pravidla po 15 letech, když stát tehdy lákal investory příslibem garantovaných výkupních cen na 20 let. Zpětné kontroly jsou navíc neproveditelné, protože firmy už nemusí mít finanční výkazy z doby vzniku podpory, tedy za 15 let, a prokázat, že jim investice do elektrárny vynáší maximálně 8,4 procenta ročně.
Senátoři také ostře vystoupili proti výstavbě energetických sítí ve velkých městech, která je součástí návrhu zákona. Upozornili, že taková výstavba by mohla ohrozit hospodaření s dešťovou vodou a omezit výsadbu stromů.
„Bráníme stabilitu a předvídatelnost podnikatelského prostředí,“ zdůraznil Plevný. Podle něho je důležité respektovat původní závazky státu vůči investorům, mezi nimiž jsou i obce, školy či nemocnice. Senátoři novelu zákona odmítli výraznou většinou a Sněmovna má nyní 60 dní na projednání. Buď přijme senátní verzi, nebo bude muset původní znění včetně kontroverzních kontrol prosadit ústavní většinou 101 hlasů. V takovém případě by však v zákoně zůstaly i další problematické body, včetně ustanovení o územním plánování v největších městech.
Zdroj: Senát ČR
