Prezentaci předseda představenstva zahájil časovou osou, zahájenou v pátek 4.7.2025 v 11.51, kdy došlo k výpadku vedení mezi Hradcem a Výškovem v Ústeckém kraji v důsledku poškození vodiče. Tento vodič před poškozením nebyl přetížen. Přetržené vedení se zkoumá a ředitelé na tiskovou konferenci přinesli jeho snímky.
O minutu později následoval výpadek bloku elektrárny Ledvice na Teplicku. „Zjišťujeme s kolegy, proč k tomu došlo, za normální situace by k tomu výpadku nemělo dojít,“ uvedl ředitel Durčák.
V 11.58 došlo k přetížení linky od Orlíku na rozvodnu Chodov a dispečer tuto linku musel vypnout. Následně vypadl proud v jižní části Prahy. „V okamžiku, kdy by ji nevypnul, tak existovaly dvě možnosti. Buď se ta linka propálí a může dojít k nevratnému poškození, a ta linka by nemohla být zapojena do následné obnovy. A nebo to riskneme a ta linka by to vydržela. Ale to riziko bylo příliš velké,“ vysvětloval.
V 11.59 se přidal výpadek vedení na lince V401 k rozvodně Krasíkov na Orlickoústecku, která propojuje elektrárnu Dlouhé stráně.
„Tím vznikl ostrov, který obsahoval zhruba milion odběrných míst. Jen pro představu, v České republice máme zhruba 6 300 000 odběrných míst,“ vysvětloval dále události, které vyvrcholily třináct sekund před polednem.
Výklad doplnil člen představenstva Pavel Šolc. Linka V401 podle jeho dat obnovila svou funkci před půl jednou a kolem 14. hodiny byla obnovena činnost všech pražských rozvoden. Další rozvodny byly pod napětím do patnácté hodiny.
Mezi 15.45 a 16.12 byl prováděn náběh paroplynové elektrárny Počerady jako záložního zdroje a oprava poškozeného vodiče byla dokončena ve 22.15. Tím byla situace stabilizována v plném rozsahu.
Martin Durčák pak vysvětloval médii probírané porušení kritéria N-1, ukazujícího spolehlivost soustavy i při výpadku jedné její části. Za normálních okolností v takovém případě nemá dojít k rozpadu soustavy. A ujistil, že výpadek jednoho vodiče, pokud by nebyl následován třemi dalšími prvky, by soustava udržela.
Místopředseda představenstva ČEPS Svatopluk Vnouček pak vysvětloval, jak probíhá modernizace na úseku V411, o které se rovněž v médiích spekulovalo, zejména v souvislosti s tím, že plánovat se měla už od roku 2016, ale realizace by měla proběhnout až v letech 2026-2027. „Ten průběh je poměrně běžný a standardní,“ popsal Vnouček realitu českých povolovacích procesů. Deset až dvanáct let je prý běžná délka přípravy investiční akce.
Souvislost mezi jednotlivými výpadky je nyní prostřednictvím ČEPS a dalších odborníků prověřována, výsledky by měly být v řádu týdnů. Současně společnost zahájila speciální kontrolu klíčových vedení s využitím vrtulníku s termovizí.
Durčák odmítl, že by blackout byl způsoben přetížením soustavy kvůli přetokům ze zahraničí. Jeho kolega Šolc si k tomu připravil grafy znázorňující situaci v minutách před výpadkem. Plánovaný dovoz byl 1463 megawatů, skutečný byl 1644 megawatů. V tomto období jde o standardní čísla. „V extrémech je naše síť schopna exportovat či importovat přes 3 500 megawattů,“ vysvětlil.
Následoval výklad, že novou realitou je mnohem dynamičtější vývoj toků, kdy je běžné, že ráno je Česko exportérem a kolem poledne se mění v importéra. Znamená to též, že naše bilance je odlišná i mezi jednotlivými měsíci.
To však v žádném případě nemělo souvislost s mimořádnými událostmi z minulého pátku.
„Pokud by nedošlo k téměř souběžnému výpadku dalších částí soustavy, výpadek linky V411 by neznamenal vybočení z povolených mezí provozu,“ shrnul ředitel Durčák. K mechanickému poškození stejné linky došlo podle něj už vloni v listopadu, a obešlo se to bez dalších výpadků.
Vnouček k tomu poznamenal: „Stalo se to večer a zjistila to až druhý den pochůzková kontrola“. Havarijní oprava trvala tři dny a situace byla zvládnuta.
