Jaderná fúze – technologie budoucnosti
Co se výroby energie týká, svět ani ve třetím tisíciletí příliš výrazně nepokročil a žádných převratných objevů jsme se doposud nedočkali. Elektřinu vyrábíme už dlouhá léta stejným způsobem, s různými neblahými vedlejšími jevy a potížemi. Mezi pár nadějí, které mají určitou šanci na to, že se jednou budou využívat v běžném provozu, patří fúze. Jde o zdroj energie, který připomíná bájné perpetuum mobile. Se zcela minimálním vkladem lze získat obrovské množství energie, a to zcela bezpečně a bez problémů s vyhořeným palivem. Právě fúze by mohla celé lidstvo doslova spasit a zabezpečit velké množství energie bez větších nákladů. Bohužel ačkoliv se o fúzi hovoří jako o technologii budoucnosti, v současné době se tato technologie ve světě plnohodnotně nevyužívá a člověk ji ještě plnohodnotně neovládl. „Fúze je a několik desítek let ještě bude ve fázi výzkumu,“ potvrzuje Jiří Snížek, náměstek hejtmanky Středočeského kraje pro regionální rozvoj.
Fúzní reaktor ve Středočeském kraji
Právě ve Středočeském kraji by mohl vzniknout reaktor, který bude fúzi umožňovat. „Výhodami je bezpečnost, nízké množství paliva v poměru k tepelnému a potažmo elektrickému výkonu a v neposlední řadě žádný radioaktivní odpad,“ konstatoval Jiří Snížek. Vybudování fúzního reaktoru je do značné míry jeho vlastní iniciativa: „Posledním impulsem bylo to, že jsem se setkal s Evou Zažímalovou, předsedkyní Akademie věd České republiky, která mě nasměrovala na Radomíra Pánka, ředitele Ústavu fyziky plazmatu, který je zároveň předsedou EUROfusion, které za EU, Švýcarsko, Norsko a UK financuje výzkum termonukleární fúze. V Milovicích je výjimečný 300hektarový brownfield, který vlastní Středočeský kraj. Nicméně ideálnější pro stavbu testovacího fúzního reaktoru bude pravděpodobně některá ze zavřených uhelných elektráren, kam již jsou přivedeny voda a elektrické vedení,“ komentoval možné umístění reaktoru na ploše milovického letiště.
Dohnat Čínu, Koreu a USA
Podle plánu Evropské unie a dalších světových velmocí má být prototyp fúzní elektrárny uveden do provozu okolo roku 2060. Po celém světě pracují desítky fúzních zařízení, která rozvíjejí znalosti o řízené termojaderné fúzi a chování vysokoteplotního plazmatu a slouží k vývoji nezbytných fúzních technologií. V energetických fúzních reaktorech první generace bude probíhat termojaderná fúzní reakce jader izotopů vodíku deuteria a tritia. Optimální teplota pro průběh reakce je přibližně 160 milionů °C. Reaktanty budou při této teplotě v látkovém skupenství plně ionizovaného plazmatu. Nejpokročilejším typem fúzních reaktorů jsou tokamaky. Tokamaky jsou v současnosti jediná zařízení, která umožňují dosáhnout potřebných parametrů plazmatu. Proto jsou první fúzní elektrárny připravovány na bázi tokamaku. To, že budeme reálně využívat elektřinu vzniklou při jaderné fúzi, je stále velmi vzdálené. Alespoň plánování výstavby reaktoru nás ale může popostrčit žádoucím směrem: „K vybudování jsme velmi daleko. Hlavní cílem je alespoň trochu dohnat Čínu, Koreu a USA, které fúzi podporují více než Evropa,“ uzavřel Jiří Snížek.
