V roce 2025 se připojilo pět větrných elektráren o výkonu 13 MW. Nezačala se stavět ani jedna nová větrná elektrárna, pouze se připravovaly nové projekty. Teprve v loňském roce byla přijata nová legislativa pro zrychlené povolování, tzv. akcelerační zóny. Praxe a nový stavební zákon teprve ukáží, zda je nastavení funkční.
Nové projekty se připravují, ale nestaví se
Nové projekty se připravují, výstavba se ale zatím nerozběhla. Problémem jsou kampaně proti větrným elektrárnám, prospělo by přenést zrychlené povolování do každodenní praxe úřadů a posílit systematickou osvětu veřejnosti a čelit dezinformacím. „Klíčové bude odstranit nesmyslné blokace projektů, nových i modernizací stávajících elektráren. Zároveň budeme sledovat, zda se zrychlené povolování skutečně promítne do praxe a zda stát udrží stabilní politickou podporu sektoru,” říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Dále také udržet stabilní politickou prioritu větrné energetiky, což je v příkrém rozporu se současnou vládou. Proti větrníkům se kriticky vyslovil jak premiér Babiš, tak zmocněnec pro Green Deal Filip Turek. Přitom ze Studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR vyplývá, že větrné elektrárny by kolem roku 2040 mohly na území Česka vyrábět až 18,8 TWh elektřiny, což by odpovídalo pokrytí zhruba 28 % spotřeby ČR.
Větrníky čelí lživé kampani
„V Česku se začíná rozjíždět lživá kampaň proti rozvoji větrné energetiky a proto si dovolím uvést pár bodů. Energie z větru je jedna z nejstarších forem energie, kterou jako lidstvo využíváme větrná energetika je v ČR dosud v plenkách a podíl je marginální. O to větší je potenciál, který i dle konzervativního scénáře Ústavu fyziky atmosféry AV ČR může být 10 % roční spotřeby. Větrná energie má velmi nízké emise CO₂ po celou dobu životního cyklu. Je to jeden z nejlevnějších nových zdrojů elektřiny (nízké LCOE). Je dobře kombinovatelná se solární energií a akumulací,“ uvádí Ondřej Mirovský z Centra pro dopravu a energetiku.
Polovina referend se vyslovila pro větrníky
O tom, zda někde vznikne větrná elektrárna, rozhodují místní zastupitelstva, která většinou vypíší referendum. V roce 2025 proběhlo celkem 24 referend, což je historicky nejvyšší počet. Ta dopadla v poměru 12 : 12, poprvé jde o vyrovnaný poměr souhlasných a nesouhlasných výsledků. Jde tedy o výrazný nárůst kladných rozhodnutí oproti předchozím letům, nicméně společnost je stále polarizovaná a výsledek často „těsně“. Situaci by napomohlo zavedení systematické a pozitivní podpory obcím ze strany krajských úřadů. Investoři by v této oblasti měli systematicky vysvětlovat přínosy a vyvracet dezinformace a vést dialog s obcemi a obyvateli dříve, než dojde na hlasování.
Polsko je daleko před námi
„Zatímco v Česku loni za celý rok přibylo pět větrných elektráren, Polsko instaluje srovnatelný výkon přibližně během jednoho týdne. Nové projekty zároveň vznikají i na Ukrajině navzdory pokračující válce. Země tak posiluje svou energetickou odolnost. Ukazuje se tak, že hlavním limitem rozvoje v Česku nejsou technologie,“ řekl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie. Podle dat oborových svazů je v Česku v provozu přes 200 elektráren s výkonem 372 MW. Jejich podíl na výrobě elektřiny se pohybuje kolem jednoho procenta.
Zdroj: Komora OZE
