Novela známá také jako Lex OZE 3 zavádí akumulaci elektřiny a takzvanou agregaci flexibility, která sdružuje výrobu a spotřebu elektřiny kvůli vyrovnávání a stabilizaci zatížení sítě. Návrh zároveň doplňuje i některá ustanovení ke komunitnímu sdílení. O novele měla hlasovat Sněmovna minulý pátek, ale kvůli dvouhodinovému projevu expremiéra Babiše se důležitý bod programu vytěsnil. Další pokus o hlasování proběhne až 3. prosince.

Stále rostoucí a zároveň žádoucí využívání obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny je navíc něco, k čemu jsme se zavázali již před lety. Evropská norma měla být transponována již v roce 2021, jde tak minimálně o tříletý skluz.

Agregace a flexibilita

V Česku se stále častěji využívají k výrobě elektřiny fotovoltaiky, ale doposud nemáme legislativní šetření, které by upravovalo možnosti ukládání této energie a jejího využití v době potřeby. Právě to řeší agregace a flexibilita. Lidé budou motivováni přesunout spotřebu v žádoucím čase a nabíjet si baterii elektromobilu například kolem poledne, kdy fotovoltaika dosahuje nejvyššího napětí z panelů.

Na trhu se objeví agregátoři, kteří budou sdružovat a koordinovat nabídky menších spotřebitelů, a flexibilita a agregace by se měly stát běžnými službami. Zapojit se bude moci kdokoliv, a k tomu za spotřebu elektřiny dostane zaplaceno.

Odebrání zisků „solárním baronům“

Ministr financí Stanjura prosazuje návrh na krácení odměn velkým solárním parkům, které byly postavené kolem let 2009 – 2010, kdy měly tyto projekty garantovanou výkupní cenu elektřiny. Tu jim doplácí jak běžní odběratelé elektřiny v příspěvku na obnovitelné zdroje, tak státní rozpočet.

Do budoucna by se již podpora z rozpočtu vyplácet neměla. Na takové kroky reagují profesní organizace poukázáním na to, že jde o retroaktivní opatření, které jen podkopává důvěru v český stát.

Zjednodušení výstavby větších solárních elektráren

V zájmu státu je dát velkým solárním projektům zelenou, jen tak lze dekarbonizovat českou energetiku. Proto by měla novela přinést zjednodušení ve schvalování větších solárních elektráren.

Nově by tak nemělo být nutné získávat povolení pro solární elektrárnu s menším výkonem než 100 kWp, zatímco původní limit byl 50 kWp. Zároveň by nemělo být třeba ani vyřizovat povolení od Energetického regulačního úřadu.

Posílení ochrany zákazníků

Novela Lex OZE 3 by také mohla posílit ochranu zákazníků. Obchodníci s elektřinou nebudou smět omezovat výrobce ani zákazníky v právu elektřinu sdílet. Obchodník nesmí zákazem sdílet elektřinu podmiňovat ani uzavření smlouvy o výkupu. Může však nabízet speciální produkty pro osoby zapojené do sdílení.

Někteří obchodníci se proto mohou rozhodnout nabízet dva typy smluv o výkupu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jedny pro sdílející a druhé pro výrobce, kteří o sdílení zájem nemají. Nesmí však dojít k situaci, kdy obchodník nabízí pouze jeden typ smlouvy o výkupu, který sdílení zakazuje.

„Ochranu zákazníků zapojených do sdílení elektřiny považujeme za naprosto zásadní pro úspěšné fungování komunitní energetiky. Podle pozměňovacího návrhu podpořeného hospodářským výborem by se obchodníci měli zdržet jednání, kterým by uzavření smlouvy se zákazníkem podmiňovali zákazem sdílet elektřinu, či omezením jejího množství. A pokud k tomu neexistuje spravedlivý důvod, neměl by obchodník sdílející znevýhodňovat cenovými, ani jinými podmínkami,” uvedla Eliška Beranová, právnička Unie komunitní energetiky a Frank Bold.

Zdroj: Poslanecká sněmovna ČR, MPO, UKEN