Uhelná oblast Vršany, Nástup Tušimice a Bílina: Jaká bude jejich budoucnost?
Od roku 2017 se vláda zabývá tím, jak využít oblasti v Ústeckém kraji, které mají „zjizvenou tvář“ po těžbě hnědého uhlí. Týká se to lomů Vršany, dolu Nástup Tušimice a lomu Bílina. Po rekultivaci by zde mohla vzniknout nová jezera, která by sloužila pro rekreaci i zadržování vody. Zároveň se uvažuje o fotovoltaických elektrárnách, zejména v lomu Vršany. Ten by mohl být atraktivním místem pro investory, jelikož se jedná o rozsáhlou oblast pro výstavbu solárního systému.
Vláda navrhuje jezera a solární elektrárny
Vláda zatím definitivně nerozhodla o využití těchto oblastí. Zkoumá různé možnosti a zdá se, že každá lokalita je jedinečná a nelze navrhnout univerzální řešení. Analýza ukazuje, jak by se tyto lokality daly přeměnit v užitečné udržitelné oblasti. Jestli se z uhelných dolů stanou jezera a solární elektrárny, to ukáže až čas. Vládní vize ale naznačuje, že po ukončení těžby uhlí bude důlní krajina sloužit lidem a postupně dojde k obnově narušeného životního prostředí.
Jezero ze zatopeného dolu Nástup Tušimice?
Budoucnost lomu Bílina a dolu Nástup Tušimice je stále nejistá. Záleží na plánech většinového vlastníka – společnosti Severočeské doly. Podle analýzy by se v lokalitě Libouš u Dolu Nástup Tušimice mohlo vybudovat krásné jezero s přirozeně udržitelnou hladinou. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) s nadšením přijímá vládní plán na zatopení rekultivovaného dolu Nástup Tušimice. „Z hlediska vodohospodářského je to území s velkým potenciálem,“uvedl ministr. Podle něj by jezero sloužilo jako přirozená ochrana před povodněmi v oblasti pod přehradou Nechranice na řece Ohři. Zároveň by pomohlo regulovat tok řeky v období sucha.
Neprůtočné jezero nebo fotovoltaika v lomu Bílina?
Pro lom Bílina experti navrhují vytvořit neprůtočné jezero s přirozeně udržitelnou hladinou. Dále se zamýšlejí nad využitím starých pásových dopravníků, na které by se mohly umístit fotovoltaické panely. Na instalaci panelů by se mohly využít střední části pásových dopravníků o celkové délce 90 kilometrů. Podle Michálka se jedná o zanedbatelnou investici s velkým efektem. Dopravníky pro tento inovativní projekt by se mohly začít využívat hned, jakmile doslouží. Kdy přesně to bude, to zatím není jasné. Mluvčí Severočeských dolů Lukáš Kopecký prozradil, že se v současné době plánuje postupný útlum těžby uhlí.
Naopak odborníci nedoporučují, aby se klasické konstrukce s fotovoltaickými panely instalovaly na nestabilní podloží. Ladislav Michálek, člen představenstva společnosti Prodeco, uvedl následující: „Při poklesu by se konstrukce zkřížily a panely by popraskaly. Proto je ideální využít toho, co tu máme. S drobnou úpravou tomu vdechneme život na dalších 25 let a poslouží k výrobě elektřiny.“
I tak je předmětem výzkumu, jak by FV panely zvládly pohyblivé podloží. Jan Kalina, člen představenstva Skupiny ČEZ, pod kterou spadají Severočeské doly, se k tomu vyjádřil následovně: „Pozitivní je, že výkon solárních panelů se nesnížil. Do nestabilního podloží bude nicméně vhodné místo tradičních křemíkových panelů využít jiné technologie, například tenkovrstvé panely bez křemíkových článků, kdy je polovodič nanesený přímo na skle.“
Zdroje:
https://www.nase-voda.cz/v-miste-dolu-v-usteckem-kraji-mohou-vzniknout-jezera-ci-fotovoltaika/
https://www.idnes.cz/usti/zpravy/lom-bilina-dopravniky-solarni-panely-cez-severoceske-doly.A240521_141401_usti-zpravy_grr
