Pro provoz fotovoltaické elektrárny je klíčovým zdrojem sluneční energie, která vzniká jadernými přeměnami v nitru Slunce. Z povahy zeměkoule jsou místa, kam dopadá slunečního svitu více či méně a podle toho zde lze využívat sluneční energii pro přeměnu na energii elektrickou. Fotovoltaická elektrárna pracuje i ve dnech, kdy je zataženo a slunce není vidět, ale pracuje mnohem méně, než když na obloze nejsou mraky, které slunečnímu svitu zabraňují, aby dopadl až na zemi. Právě takové dny se označují za tzv. slunečné dny a jejich počet tedy výrazně ovlivňuje to, kolik elektřiny dokážeme z fotovoltaiky získat.

Jak se měří slunečné dny

Rozeznáváme délku slunečního svitu, která vyjadřuje, jak dlouho svítilo slunce konkrétní den na obloze tehdy, když intenzita dosáhla alespoň 120 W/m2. Tento údaj se uvádí v hodinách na celé desetiny. Dále se měří také doba slunečního svitu, a to podle toho, jak dlouho bylo slunce nad obzorem. Ta se zaznamenává pomocí tzv. Cambellova-Stokesova heliografu, který má podobu skleněné koule v jejímž ohnisku se umísťuje pásek, který slunce propaluje. Počet slunečních dnů se liší nejenom v rámci světa, ale také v rámci České republiky. Proto je pro zájemce o fotovoltaiku určitě důležité, aby tento údaj o své lokalitě znali. Jak je asi každému jasné, pro instalaci fotovoltaiky je ideální jižní Morava, která nabízí dokonce o 500 slunečních hodin více než například sever Čech. To ale rozhodně neznamená, že by zde měli všichni zájemci o fotovoltaiku od svého záměru ustoupit. Fotovoltaika se vyplatí i zde, jen je třeba brát do úvahy, že o něco méně než v jiných lokalitách.

Pozor na údaje od dodavatelů

Počtem slunečních dnů se často ohánějí dodavatelé fotovoltaiky, pokud chtějí svému zákazníkovi ukázat, jaká je návratnost investice do fotovoltaiky. Každý, kdo si pořizuje solární panely, chce v první řadě zjistit, kolik panelů bude potřebovat si pořídit, aby vyráběl dostatečné množství elektřiny a kdy se mu jeho investice vrátí. Z logiky věci tento počet někteří dodavatelé nadhodnocují, aby se zákazníkovi jevila doba návratnosti mnohem kratší. Pokud si zákazník zjistí počet slunečních dnů sám, nemusí být nemile překvapen případným výkonem elektrárny. Efektivitu solárního panelu ovlivňuje nejenom typ panelu, ale také lokalita, kam panel umístíme, orientace a stínění panelu. Klíčovým ukazatelem je v tomto případě počet slunečních dnů, po které bude solární elektrárna mít možnost vyrábět naplno elektřinu. Výkon fotovoltaické elektrárny se uvádí v metrech čtverečních plochy a (kilo)watt hodinách energie za rok. Elektrárna na jihu Moravy může mít výkon kolem 1100-1400 kWh/m2, na severu 900-1000 kWh/m2.

Nejvýhodnější může a nemusí být střecha na jih

Jako nejvýhodnější pro umístění fotovoltaických panelů může být střecha, která je směrovaná na jih. V takovém případě je totiž možné využívat sluneční svit od chvíle, kdy slunce vyjde, až do momentu kdy zapadá. Ne vždy jde ale o nejvýhodnější umístění. Může se totiž stát, že přímý přístup ke slunečním paprskům blokuje nějaká překážka. Tehdy může být výhodnější volit směr na východ nebo na západ.