Vývoj agrovoltaiky: Legislativa pokulhává za technologickým pokrokem

V minulém roce jsme vstoupili do tzv. terawattové éry, kdy celosvětový instalovaný výkon fotovoltaických systémů dosáhl jednoho terawattu. V letošním roce už začínáme atakovat hranici pět set gigawattů, což představuje polovinu instalované kapacity za celou dosavadní historii. Podpora agrovoltaiky může navíc ještě urychlit tempo růstu.
Panelová konstrukce agrovoltaiky | Zdroj: Getty Images

Agrovoltaika, která spojuje zemědělskou činnost s výrobou elektrické energie, se stává důležitou součástí moderní energetiky, ale diskuse o tom, co přesně tento pojem znamená, stále probíhá. „Někdo považuje za agrovoltaiku i projekty, kde jsou solární panely nad pastvinami s ovcemi, ale to podle mě není ta pravá agrovoltaika,“ uvedl Jiří Bím ze spolku Solární asociace.

Základ by měl spočívat v tom, že plocha je způsobilá pro zemědělskou dotaci a produkt je jasně definován. „Ale věřte, že se objevují i ti, kdo mají tendence tento program zneužít a agrovoltaiku vnímají jako možnost postavit elektrárnu na poli bez ohledu na to, co se tam pěstuje. Hlavní pro ně je pouze výkon, ale právě ta kultivace by měla být spojena s konkrétní plodinou,“ doplnil Petr Zaal ze společnosti Bragen s.r.o.

Evropa není schopna se dohodnout

„Technologický pokrok je mnohem rychlejší než samotná příprava legislativy. Abychom mohli novou technologii využít naplno, je nezbytné, aby se na tomto poli pracovalo mnohem rychleji,“ uvedl Bím v návaznosti na to, že Evropa není schopna se dohodnout, co je to vlastně agrovoltaika.

„Dříve jsem si také myslel, že by bylo nejlepší mít jednu evropskou definici,“ navázal, „dnes ale vidím, že podmínky v Holandsku a České republice se značně liší od podmínek v jižních zemích, jako je Španělsko a Itálie, proto je dobré, když si každý členský stát přijde se svojí vlastní legislativou,“ dodal.

„Ve Spojených státech jsem byl na jedné instalaci a to, co jsem viděl, byla opravdová agrovoltaika. Veškerá produkce energie z fotovoltaických panelů šla nejen do nabíječek elektrotraktorů a farmářských robotů, ale také do zavlažovacího systému a čerpadel. To znamená, že celá výroba podporovala pěstování rostlin. Tohle je za mě pravý smysl agrovoltaiky,“ podělil se o zkušenost Stefan Drabant ze společnosti Mounting Systems GmbH.

Ekonomická náročnost

Její výstavba je výrazně dražší než u fotovoltaických projektů. Náklady na jeden megawatt jsou téměř dvojnásobné, což je způsobeno technologickými požadavky, jako jsou specifické konstrukce umístěné ve výškách, které vyžadují větší množství oceli.

„Byznys plány často zahrnují představu, že nad definovanou plodinou postaví elektrárnu a elektřinu pošlou do sítě, což podle mě nedává smysl. Nejenže je to o 30 procent dražší, ale často ani nemají zajištěný kontrakt na odkup vyrobené energie. Proto si myslím, že první vlna agrovoltaiky bude zaměřena na využití elektřiny pro vlastní spotřebu,“ uvedl Zaal.

„Já si ale nemyslím, že agrovoltaika bude omezena jen na malé projekty pro vlastní spotřebu,“ oponoval Bím, „naopak bych rád viděl velké agrovoltaické instalace, které by mohly nahradit velké fotovoltaiky. Dnes jsou v přípravě projekty s výkonem stovek megawattů a myslím si, že právě tady má agrovoltaika velký potenciál. Vždy ale bude záležet na konkrétním nastavení,“ dokončil.

Je třeba hlavně nalézt vhodný model, který investorům a zemědělcům pomůže pokrýt ekonomické náklady. V tom nejlepším případě by měly v budoucnu připravené dotace reflektovat nárůst v investičních nákladech.

Záchrana produkce o 20 procent

Agrovoltaika přináší zemědělcům nejen možnost výroby vlastní energie, ale také ochranu plodin před extrémními podmínkami. „Například v letošním roce, kdy mrazy zničily přibližně 60 procent úrody, agrovoltaika dokáže díky skleníkovému efektu vytvořit i dva stupně navíc a zachránit produkci až o 20 procent,“ vysvětlil Zaal.

„Když se podívám k nám do Litomyšle, kde agrovoltaiku máme, tak panely mají tendenci krýt produkci před přímým letním sluncem, prudkými dešti i krupobitím,“ doplnil další benefit, který ovlivňuje ekonomický výsledek.

Solární trackery

S rozvojem přichází i nové technologie, jako jsou solární trackery se speciálními algoritmy, které dokážou nejen optimalizovat výrobu elektřiny, ale také maximalizovat celkový užitek agrovoltaického systému. „Dnes už dokonce existují algoritmy, které při příchodu deště nastaví panely tak, aby chránily plodiny, nebo naopak umožní, aby plné sluneční záření podpořilo růst,“ navázal Bím a rozvedl zmíněné benefity v rámci stínění a vytváření vyšší či nižší teploty pod panelovými konstrukcemi.

Agrovoltaika představuje jednu z možností, jak zvýšit výrobu čisté energie a současně podpořit zemědělskou produkci. Ačkoli čelí mnoha výzvám, především v oblasti legislativy a ekonomické náročnosti, přináší možnosti pro investory i zemědělce a otevírá cestu moderní energetice.

Zdroj: Smart Energy Forum

Související článek

Řešení drahé elektřiny, nebo nebezpečí? Spotové tarify velcí hráči nedoporučují

Je spotový tarif budoucnost energetiky, nebo jde o nebezpečí, které může zákazníka hodně stát? Velcí dodavatelé elektřiny varují, zatímco například Delta Green, dodavatel a poskytovatel ...

Buďte v obraze

Odebírejte pravidelný newsletter ze světa fotovoltaiky a tepelných čerpadel.