Regulovaná a neregulovaná cena elektřiny

Ačkoliv se cena elektřiny skládá z několika složek a každá složka je určena jiné instituci, vše za odběr elektřiny se platí dodavateli elektřiny, který cenu dále rozúčtovává a zasílá na patřičná místa. Cenu elektřiny jde v zásadě rozdělit do dvou skupin. Jde jednak o cenu regulovanou, která je dána určitým cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Druhou skupinou je neregulovaná cena elektřiny, která se nazývá také silová elektřina. Regulovaná a neregulovaná cena elektřiny tvoří zhruba polovinu celkové ceny, na rozdíl od ceny zemního plynu, kde je neregulovaná složka výrazně vyšší než složka regulovaná.

Silová elektřina

Cenu silové elektřinu ovlivnit lze. Je to cena, za kterou nabízejí elektřinu samotní dodavatelé elektřiny. Tato cena se může dále rozdělovat na cenu v nízkém a vysokém tarifu, a to podle distribuční sazby daného odběrného místa. Mezi tržní části ceny patří ještě stálý měsíční poplatek dodavateli a cena za rezervovaný příkon.

Distribuční poplatky

Největší část regulované složky ceny elektřiny tvoří poplatky za distribuci elektřiny, které se neplatí dodavateli elektřiny (ačkoliv ten je vybírá), ale jednomu ze tří distributorů, kteří u nás působí. Ti jsou určeni místně a na rozdíl od dodavatele elektřiny si je nelze volit. Výši poplatku stanovuje každý rok v listopadu Energetický regulační úřad pro každé distribuční území zvlášť. Jejich výše by měla odrážet míru nákladů každého distributora na udržování distribuční sítě, nutnost oprav a dalších investic. V souvislosti s připojováním mnoha nových obnovitelných zdrojů do sítě je jasné, že investice distributorů porostou, neboť bude třeba síť stále posilovat. Z části tyto investice hradí stát napřímo, zčásti pak splácení investice leží přímo na odběratelích. Distribuční poplatky se hradí za každý odebraný kilowatt elektřiny, liší se při odběru v nízkém a vysokém tarifu.

Další regulované platby

Druhou největší částí regulované složky jsou tzv. poplatky za obnovitelné zdroje. To, kolik za tento poplatek nakonec spotřebitel zaplatí, souvisí s výší jeho spotřeby, neboť se stanovují za 1 MWh odebrané elektřiny. Jak již název napovídá, souvisí s podporou výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů, ke kterému se stát zavázal. Tato podpora by měla skončit po roce 2025. Menším poplatkem je daň z elektřiny, která činí několik desetikorun za 1 MWh, oproti ostatním poplatkům je tedy zanedbatelná. Poplatek za systémové služby letos výrazně vzrostl, činí více jak 200 korun za MWh, slouží k úhradě společnosti ČEPS, která se stará o rovnováhu v rozvodné síti. V souvislosti s udržováním rovnováhy v síti při zapojování mnoha nových nestabilních zdrojů, jako je fotovoltaika, jeho význam bude růst. Poslední nejnižší část se týká poplatku za služby Operátora trhu v energetice, který se stará o rozúčtování elektřiny jednotlivým dodavatelům.