Počítá mimo jiné s tím, že se na financování pomoci budou podílet také výrobci elektřiny, pokud jim krizová situace přinese nadměrné příjmy. Odborníci ale upozorňují, že vedle krátkodobých zásahů je zásadní také dlouhodobé snižování spotřeby energie.
Stát chce mít připravený nástroj pro případ energetické krize
Vláda 9. listopadu schválila návrh novely energetického zákona, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jeho hlavním cílem je vytvořit trvalý mechanismus, díky němuž bude stát moci rychleji zasáhnout v případě mimořádného růstu cen elektřiny.
Podstatou návrhu je možnost využít státní rozpočet k úhradě části nákladů na energetické sítě. Díky tomu by bylo možné snížit regulovanou složku ceny elektřiny, kterou platí domácnosti i podnikatelé. Právě regulovaná část účtu zahrnuje mimo jiné náklady na distribuci a přenos elektřiny.
Psali jsme: ERÚ navrhuje zdražení regulované ceny elektřiny. Zdraží distribuce i platby za jistič
Související výdaje státu by pomáhal pokrýt odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Pokud by tedy mimořádná situace na trhu přinesla některým výrobcům neobvykle vysoké výnosy, mohli by se prostřednictvím tohoto mechanismu podílet na financování ochrany odběratelů.
Dosavadní pravidla pro odvody byla spojena s energetickou krizí v letech 2022 a 2023. Novela je má nahradit trvalým zákonným rámcem, který bude možné využít i při dalších mimořádných výkyvech na trhu.
Schválení návrhu ale neznamená, že se elektřina okamžitě zlevní. Nezavádí automaticky cenové stropy ani nespouští odvody výrobců. Opatření by se aktivovalo pouze v případě mimořádné situace na trhu a současného rozhodnutí státu zmírnit dopady vysokých cen na odběratele. Konkrétní podoba zásahu by se měla odvíjet od vývoje cen i nákladů jednotlivých způsobů výroby elektřiny. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.
Samotná regulace cen nestačí, důležité jsou úspory
Krátkodobá ochrana před prudkým zdražováním je podle oborové aliance Šance pro budovy důležitá. Neměla by ale zastínit dlouhodobé řešení, kterým je snižování energetické náročnosti budov. Právě to totiž může domácnostem i firmám pomoci, aby nebyly tolik závislé na vývoji cen na energetických trzích.
„Je důležité, aby měl stát připravené nástroje, kterými dokáže domácnosti a firmy ochránit před mimořádným zdražováním energií. Vedle těchto krátkodobých opatření ale nesmíme zapomínat na dlouhodobé řešení, kterým je snižování energetické náročnosti budov,“ uvádí Marta Gellová, ředitelka oborové aliance Šance pro budovy.
Podle ní sice stát nedokáže zcela ovlivnit ceny energií na trhu, může ale výrazně snížit množství energie, které budovy potřebují. Čím nižší je jejich spotřeba, tím menší dopad má případné zdražování na jejich uživatele.
Prostor pro úspory je přitom značný. Podle údajů Eurostatu připadá v českých domácnostech 64 procent konečné spotřeby energie na vytápění a dalších 18 procent na ohřev vody. Právě tyto dvě oblasti proto představují významný potenciál pro snižování účtů za energie.
Energeticky náročné domy zvyšují riziko energetické chudoby
Souvislost mezi stavem budov a finanční zátěží domácností potvrzuje také nová analýza Ministerstva financí. Podle jejích závěrů totiž energetická chudoba nesouvisí pouze s výší příjmů a aktuálními cenami energií, ale významnou roli hraje také energetická náročnost bydlení.
V 98 procentech mikroregionů, které jsou nejvíce ohrožené energetickou chudobou, převažují energeticky nehospodárná obydlí. Lidé v takových domech a bytech musí vydávat větší část svých příjmů na vytápění a další energetické potřeby. Při růstu cen energií se proto dostávají pod ještě větší finanční tlak.
Řešením jsou podle aliance především komplexní renovace budov. Zateplení, výměna nevyhovujících oken nebo modernizace vytápění mohou dlouhodobě snížit provozní náklady a zároveň zvýšit odolnost domácností vůči cenovým výkyvům.
Důležitá je přitom také stabilní a předvídatelná podpora renovací, která bude odpovídat rozdílným finančním možnostem jednotlivých skupin vlastníků.
Krátkodobá pomoc při energetické krizi a dlouhodobé snižování spotřeby by se podle Šance pro budovy měly vzájemně doplňovat. Cílem by mělo být, aby domácnosti a firmy nebyly při každém prudším zdražení tolik závislé na mimořádných zásazích státu.
