Začalo to nabíječkami

Fotovoltaika představuje pro skautské tábory velmi šikovné řešení, jež se v tomto prostředí využívá poměrně často: „V nějaké formě je dnes fotovoltaika vidět skoro na každém táboře, který nemá elektrickou přípojku. Od jednoduchých osobních outdoorových nabíječek až po ostrovní systémy s úložištěm (baterií), které utáhnou čerpadlo z hlubokého vrtu, chladničku a nabíjejí mobily. „Poměrně často se vyskytují menší panely pro nabíjení powerbanky/mobilu, větší instalace (chladnička, nabíjení autobaterie) ještě nejsou sice běžné, ale i tak celkem časté. Mění se to docela rychle,“ potvrzuje člen Junáka – českého skauta Ivo Brzobohatý.

Nenahrazuje centrály

Fotovoltaika neslouží jako náhrada neekologických elektrocentrál na benzín, ty na skautském táboře neuvidíte: „Centrály se používaly minimálně, zdůvodnitelné byly v případě čerpání vody nebo krátkodobě při nějakém budování či stavbě, jinak ne. FV panely se objevují postupně, nejprve šlo o dobíjení mobilů prostřednictvím spíše outdoorových nabíječek, s rostoucí dostupností a srozumitelností technologií přicházejí ke slovu i složitější systémy,“ konstatuje Ivo Brzbobohatý.

Dezinfikuje vodu i svítí

„Vždy jde o tábořiště, kde není jiný zdroj (elektrická přípojka), což je většina letních skautských – a nejen skautských – táborů. Primární je dobíjení mobilů, následuje aku nářadí, pak baterie pro LED osvětlení a někde i čerpadla do vrtů na vodu,“ doplňuje Ivo Brzobohatý. „My jsme fotovoltaiku pořídili primárně proto, abychom mohli dezinfikovat vodu UV zářičem. Postupně ji používáme k provozu chladničky, dobíjení mobilů, nebo čerpání vody. Už na ni jel i keyboard,“ dodávál Karel Bazika, pořadatel skautských táborů.

Panely na vlastní konstrukci

Vzhledem k tomu, že se tábory pořádají v přírodě, je umístění fotovoltaických panelů trochu oříšek: „Je nutno vycházet z konkrétního prostředí, tedy z intenzity osvitu. Táborové stavby jako jídelna a kuchyň jsou totiž často situované do stínu, takže se jejich střechy nedají k instalaci použít a panel je opřený třeba o podsadu, nebo má vlastní konstrukci tam, kde svítí celý den,“ vysvětlil Ivo Brzobohatý.

zdroj: Karel Bazika

Využívají se i baterie

Podle Karla Bazika si lze s umístěním fotovoltaiky pohrát: „Elektrárnu se snažíme citlivě a bezpečně zapojit do táborové architektury. To je zatím poslední varianta.“ Na zdejším táboře využívají také baterie: „Ukládáme ze dvou panelů do dvou baterií, máme jakousi skříňku a měnič, přičemž práce se zařízením je součástí programu seberozvoje pro členy s technickým a kutilským talentem. Moje starost je, aby se věci dotahovaly do konce a technika nepůsobila rušivě jak na pohled, tak v programu tábora. Pro naše skauty by to také měla být edukace v oblasti obnovitelných a udržitelných zdrojů energie.“

Baterie odcházejí

Články se bohužel nevybíjejí rovnoměrně: „Potřebovali bychom nějaké automatické vypínání, aby nedocházelo k jejich podvybíjení. I přes udržovací nabíjení v průběhu zimy nám baterie odcházejí do dvou let,“ uvedl Karel Bazika a dodal: „Když svítí slunce a baterie jsou nejvýš rok staré, jejich kapacita bez problémů stačí. Bohužel nájemci našeho tábořiště kapacitu nehlídají, takže dochází k podvybíjení a rychlejší degeneraci baterií. Jejich životnost je tak dva roky, přičemž druhý rok je to trochu trápení. Asi bychom se také měli zaměřit na vhodnější prostředí pro baterie, aby se na slunci nepřehřívaly.“

Zdroj: Skautské klubovny a táborové stavby