Záporné ceny elektřiny se objevovaly především na jaře a v létě. V období od listopadu 2025 do října 2026 klesla spotová cena na trhu OTE pod nulu celkem na 278 hodin, Ty byly rozloženy do 56 dnů.. Nejčastěji k tomu docházelo v době nejvyšší výroby solárních elektráren, zpravidla mezi 11. a 15. hodinou.

Duben a květen přinesly největší cenové propady

Nejvýraznější situace nastala v dubnu, kdy se záporné ceny objevovaly celkem 94 hodin během 18 dnů. Záporné ceny se vztahovaly na 41 procent dubnové výroby fotovoltaických elektráren v Česku. Nejnižší cena klesla až na −422 eur za MWh. V květnu následovalo 64 hodin se zápornými cenami, které zasáhly 24 procent výroby FVE. Cena tehdy klesla až na −500 eur za MWh.

V červnu se záporné ceny objevovaly 47 hodin, v červenci 34 hodin a v srpnu i září shodně 14 hodin. Od října 2025 do ledna 2026 se naopak nevyskytla ani jedna hodina se zápornou spotovou cenou. Rozložení během roku tak jasně ukazuje souvislost s intenzitou výroby solárních elektráren a přebytkem elektřiny na trhu.

Záporné ceny elektřiny se v roce 2026 objevovaly méně často než o rok dříve. Zatímco od ledna do září 2025 se záporné ceny objevovaly celkem 315 hodin, v období od ledna do října letošního roku to bylo 273 hodin. Jde o pokles přibližně o 13 procent. Přestože tedy záporných hodin ubylo, jejich výskyt se koncentroval především do jarních měsíců, kdy fotovoltaické elektrárny vyrábějí nejvíce elektřiny.

Méně záporných cen zaznamenalo také Německo

Záporné ceny elektřiny samy o sobě nejsou právě příznivým signálem o stavu energetiky. Někteří účastníci trhu na nich sice mohou vydělat, celkově ale signalizují nesoulad mezi výrobou a spotřebou elektřiny. Ideálním stavem je totiž jejich co nejlepší sladění.

Psali jsme: Záporné ceny elektřiny mohou nastat i v noci. OTE vysvětluje, co za nimi stojí

To, že u nás počet hodin se zápornou cenou klesá, ovšem automaticky neznamená, že se nám daří výrobu a spotřebu lépe vyvažovat. Je třeba vzít v úvahu i další okolnosti, které se týkají celého evropského trhu.

Podobný vývoj zaznamenalo také Německo. Od ledna do září 2026 tam bylo přibližně 471 hodin se zápornou cenou, zatímco ve stejném období předchozího roku jich bylo 519. V souhrnu tedy záporných hodin ubylo i na německém trhu. Během léta se však situace změnila a ve třetím čtvrtletí jich bylo meziročně více.

Energetické trhy jsou propojené, ale přeshraniční přenosové kapacity nejsou neomezené. Pokud v Německu vyrábějí větrné a solární elektrárny velké množství elektřiny, nemusí být vždy možné veškeré přebytky vyvézt do sousedních zemí. Při omezení přenosových kapacit se mohou ceny v jednotlivých obchodních zónách od sebe odchýlit. Nelze však automaticky předpokládat, že právě tento faktor vysvětluje rozdíly v počtu záporných hodin mezi Českem a Německem.

Do ceny elektřiny promlouvá také plyn

Vývoj cen elektřiny ovlivňuje také cena zemního plynu, který se využívá k výrobě elektřiny. Plynové elektrárny mohou fungovat jako takzvané závěrné zdroje, tedy elektrárny, jejichž nabídka v dané chvíli určuje výslednou tržní cenu. Vysoké ceny plynu během energetické krize po začátku ruské invaze na Ukrajinu přispěly také k prudkému růstu cen elektřiny.

Neznamená to však, že plyn určuje cenu elektřiny vždy. Záleží na aktuální nabídce a poptávce a na tom, který zdroj je v dané chvíli potřebný k pokrytí spotřeby.

Do vývoje se promítá také skutečnost, že stále více majitelů fotovoltaických elektráren využívá chytré řízení výroby a spotřeby elektřiny. Díky němu mohou omezit nebo zcela zastavit dodávky do sítě ve chvíli, kdy je elektřiny nadbytek. Vyrobenou energii mohou místo toho využít například k nabíjení baterie nebo k provozu spotřebičů. I to snižuje tlak na pokles tržních cen.

Co čekat od dalších let?

Geopolitické vlivy se možná zmírní, konflikty se budou řešit, majitelé fotovoltaik se naučí lépe pracovat se spotovými cenami a efektivněji řídit spotřebu. Nastoupí také stále silnější agregátoři. Agregátoři budou sdružovat stále více výrobních a odběrných míst, protože jsou k tomu účastníci motivováni finančně.

To všechno dohromady vytváří opravdu pestrý mix faktorů, které budou mít vliv na výslednou cenu elektřiny.

Zdroj: OTE