K podobnému kroku Česko přistoupilo během energetické krize v letech 2022 a 2023. Prudký růst cen tehdy výrazně prohloubila ruská invaze na Ukrajinu a následné omezení dodávek ruského zemního plynu do Evropy. Tentokrát se jedná o důsledek nyní již vleklého konfliktu na Blízkém východě. A ani tentokrát není jasné, kdy by mohla krize skončit.

Další energetická krize?

Cena zemního plynu na evropských trzích se dostala nad hranici 80 eur za megawatthodinu, což je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala poslední energetická krize. Navzdory rostoucí výrobě z obnovitelných zdrojů zůstává cena zemního plynu s velkoobchodní cenou elektřiny v Evropě úzce propojena. A ačkoliv se po celou dobu trvání krize na Blízkém východě ceny pro koncové spotřebitele nijak dramaticky neměnily. Růst velkoobchodních cen se už začíná promítat také do některých nabídek dodavatelů pro nové zákazníky a do nových fixací.

Psali jsme: Končí nízké ceny elektřiny? Odborníci varují před růstem cen v roce 2027

Vláda připouští, že v případě dalšího výrazného růstu cen by mohla znovu přistoupit k jejich zastropování. „Pokud by eskalovaly ceny elektřiny i nadále a bylo to neudržitelné, jsme připraveni udělat dříve – než jste udělali vy – zastropování cen u výrobců a u obchodníků,“ řekl v televizní debatě opozičním poslancům ministr průmyslu Karel Havlíček.

Problémem zůstává plyn

Napětí na energetických trzích tak přetrvává a další vývoj bude do značné míry záviset na situaci na Blízkém východě. „Evropský energetický trh zůstává výrazně ovlivněn geopolitickou situací, a především rizikem dalšího omezení dopravy přes Hormuzský průliv. Není tak divu, že průměrná spotová cena elektřiny v srpnu vyskočila o 25 % oproti červenci, což je na léto poměrně netypické vzhledem k tomu, že v tomto ročním období je tradičně silná výroba z obnovitelných zdrojů,“ konstatoval Jakub Odložilík, ředitel TEDOM energie.

Situaci komplikuje také nižší naplněnost evropských zásobníků plynu. „Dlouhodobě problematický je také stav evropských zásobníků zemního plynu. Přestože jsou dodávky LNG do Evropy aktuálně nad dlouhodobým průměrem, evropské zásobníky zůstávají výrazně pod sezónním normálem: jejich naplněnost se pohybuje okolo 65 % oproti obvyklým 81 %. V Česku si také nevedeme nejlépe, protože naše zásobníky jsou naplněny ze 70 %. V sousedním Německu jsou však v ještě svízelnější situaci s 53% naplněností zásobníků,“ dodal Jakub Odložilík.

Elektřina zdražuje

Cena elektřiny tedy roste a již několik domácích dodavatelů zvýšilo své ceny. „Napětí na trhu s plynem se přelévá také do zvyšování ceny elektřiny, což způsobuje kombinace dražšího plynu, vysoké poptávky kvůli teplému počasí a slabší výroby z některých zdrojů. V Evropě situaci komplikuje také podnebí. Francie se vzhledem k suchu potýká s nízkou výrobou jaderných elektráren a Německo trápí nižší výroba z větru, zatímco nízké průtoky řek současně omezily během léta část výroby a chlazení elektráren.“

Nejprve se toto zdražování dotkne těch, kteří využívají produkt na dobu neurčitou. Růst velkoobchodních cen se nejrychleji promítá do nabídek pro nové zákazníky a do nově sjednávaných fixací. Domácností s platnou fixací se zdražení obchodní ceny až do jejího skončení netýká. „Vzhledem k přetrvávajícímu napětí na trzích zákazníkům stále doporučuji především dvouleté fixace u elektřiny i plynu. Vzhledem k blížícímu se začátku topné sezony bych toto rozhodnutí již neodkládal.“

Energetické krize jsou velkým argumentem pro pořízení fotovoltaiky a samozásobování elektřinou. Díky vlastnímu zdroji energie nejsou spotřebitelé v takové míře závislí na politických a geopolitických událostech a významnou část ceny spotřebované elektřiny si mohou fixovat na desítky let dopředu.

Zdroj: Tedom