Uvedla to Erika Langerová, odbornice na kybernetickou bezpečnost z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT. Podle ní může tato závislost představovat vážnou hrozbu pro bezpečnost evropské elektrické sítě.

Na bezpečnostní rizika spojená s čínskými technologiemi upozornila Langerová během konference FORTE 2026, která se konala v rámci aktivit NATO Energy Security Centre of Excellence.V panelu nazvaném „Když se síť setká s hackem: propojení energetiky, kybernetiky a umělé inteligence“ otevřela otázku rostoucí závislosti evropské energetiky na technologiích, softwaru a vzdáleném připojení ovládaném čínskými dodavateli. „Čína je hrozbou pro naši elektrickou síť. A tuto hrozbu stále více obtížněji zvládáme,“ upozornila Erika Langerová.

Závislost na čínských technologiích roste

Více než 60 procent evropských solárních střídačů dodávají podle Langerové čínští výrobci. U bateriových úložišť je závislost na čínských technologiích ještě vyšší. Nejde přitom pouze o původ samotných zařízení. Důležitou roli hraje také jejich software a možnost vzdáleného přístupu k jednotlivým komponentám energetické infrastruktury.

Taková závislost může podle odbornice představovat strategické riziko. Pokud významná část energetické soustavy využívá technologie jednoho zahraničních dodavatelů, vzniká potenciální prostor pro kybernetické útoky, narušení provozu nebo jiné formy nepřátelského působení.

Langerová upozornila také na kybernetické aktivity, které mohou ohrozit fungování západní kritické infrastruktury. Jako příklad uvedla operaci Volt Typhoon, spojovanou s čínskými státem podporovanými aktéry. Zmínila také možnosti využití vojenských prostředků, které mohou narušit nebo vyřadit energetickou infrastrukturu z provozu, například zbraní využívajících grafit.

Psali jsme: Střešní fotovoltaiky lze „hacknout“. Čínské technologie mohou být hrozba, potvrzuje výzkumnice

Obnovitelné zdroje přinášejí nové bezpečnostní výzvy

Bezpečnostní dopady rozvoje obnovitelných zdrojů energie byly podle Langerové jedním z opakujících se témat konference. Energetická transformace totiž mění nejen způsob výroby elektřiny, ale také samotnou strukturu energetické soustavy. Do ní přibývají nové technologie, komunikační rozhraní a zařízení připojená k internetu.

S rostoucím počtem solárních elektráren, bateriových úložišť a dalších decentralizovaných zdrojů přibývají také zařízení a komunikační rozhraní, která je nutné chránit před kybernetickými útoky. Závislost na zahraničních dodavatelích a jejich dodavatelských řetězcích navíc může komplikovat řešení krizových situací. Je proto nutné o těchto rizicích otevřeně diskutovat a nepřehlížet je jen proto, že se nehodí do pozitivního obrazu energetické transformace.

Bezpečnost musí být součástí návrhu energetické soustavy

„Energetická transformace nesmí být na úkor energetické bezpečnosti,“ zdůrazňuje Langerová. Bezpečnost a odolnost by podle ní měly být základními principy při plánování a výstavbě nové energetické infrastruktury, nikoli dodatečným opatřením, které se začne řešit až ve chvíli, kdy se objeví problém.

Přístup k zabezpečení budoucí elektrické sítě by měl mít podle odbornice stejnou důslednost a technickou úroveň, jaká se uplatňuje při projektování jaderných elektráren. Takový požadavek ale přináší i ekonomické důsledky.

Důkladnější zabezpečení technologií, kontrola dodavatelských řetězců a budování odolnější infrastruktury mohou zvýšit náklady a prodloužit realizaci projektů. Energetická transformace tak nemusí být tak levná a rychlá, jak se původně očekávalo. Cílem totiž nemůže být pouze rychlejší výstavba obnovitelných zdrojů, ale také soustava, která bude bezpečně fungovat i v době geopolitického napětí a kybernetických útoků. „Brát bezpečnost vážně znamená uznat, že energetická transformace nemůže být realizována tak levně nebo rychle, jak bylo původně slíbeno,“ uzavřela Erika Langerová.

Zdroj: UCEEB