V sektoru instalací fotovoltaiky na rodinných domech došlo k poklesu již loni, a to hlavně kvůli klesajícím cenám elektřiny, které návratnost fotovoltaiky prodloužily. K tomu ještě výrazně přispěla stopka dotačního programu Nová zelená úsporám, ke které došlo v listopadu.
Stopka Nové zelené úsporám brzdí soláry na rodinných domech
Od té doby se dotace nevyplácejí, velmi dlouho nebylo ani jasné, zda bude program vůbec pokračovat a v jaké formě. Ačkoliv jsou nyní již k dispozici bližší informace, spousta věcí není jasná, a tak lidé vyčkávají a investici odkládají. To představuje pro celé odvětví významný problém, což některé firmy neunesly a musely ukončit svou činnost.
Nicméně to ale rozhodně neznamená, že bychom soláry na rodinných domech nechtěli, naopak. Konflikt na Blízkém východě, který výrazně zvýšil ceny pohonných hmot a bude mít dopad také na ceny plynu a elektřiny, ukázal, jak je důležité si umět energie vyrobit sám. Počet domácích instalací je v meziročním srovnání přibližně o polovinu nižší, celkem 6 191 o celkovém výkonu zhruba 50 MWp.
Kdo dosáhne na Bezúročný úvěr?
„Dlouhodobě upozorňujeme, že je potřeba nastavit udržitelnou podporu novým fotovoltaikám. Podporujeme přechod od klasických dotací, nicméně zájemci, kteří na bezúročný úvěr nedosáhnou, by měli mít možnost realizovat instalaci bez omezení. Je proto nutné najít i další formu podpory, kterou může být podobně jako v okolních zemích snížení DPH pro fotovoltaiky. Český trh už si nemůže dovolit další podobný několikaměsíční výpadek nových instalací. Dopady pociťují i instalační firmy, které na dlouhou pauzu a posouvání spuštění bezúročných úvěrů doplatily svým koncem,“ upozorňuje na současný stav Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace.
Instalovaný výkon meziročně klesl o téměř 30 %
V prvním letošním pololetí bylo připojeno celkem 9 364 solárních elektráren o souhrnném výkonu 295 MWp. Jde téměř o 30 % méně než v loňském roce touto dobou. Průměrná velikost elektrárny se zvyšuje, přesahuje 30 kWp, což odpovídá tomu, že největší je segment firemních fotovoltaik. V roce 2023 měla průměrná nová fotovoltaika výkon 11,7 kWp. V meziročním srovnání se jedná o podobný objem nových instalací jako loni, celkem 3173 projektů o výkonu 246 MWp.
Staví se solární parky
Pro dosažení klimatických cílů ale pouze střešní instalace nestačí. Jak se daří těm velkým pozemním instalacím? Výstavba solárních parků pomalu zrychluje. V letošním roce se očekává dokončení několika větších projektů, které vznikají buď v rámci smluv PPA s průmyslovými podniky,nebo s bateriovými úložišti. Segment i nadále trápí nepředvídatelné povolovací procesy a dezinformace kolem výstavby nových obnovitelných zdrojů.
Zlaté časy pro bateriová úložiště
Jak se předpovídalo, dobré časy nastaly pro baterie. A to jak ty, které slouží k uchovávání elektřiny, která byla vyrobená fotovoltaikou, nebo jiným zdrojem elektřiny, nebo pro samostatně stojící, které povolila novela energetického zákona. V prvním pololetí roku 2026 bylo připojeno celkem 318 MWh nové bateriové kapacity, což představuje oproti loňskému prvnímu pololetí nárůst o 83 %. Vedle 8 079 instalací fotovoltaických elektráren vybavených bateriovými úložišti se výrazně rozvíjí také samostatně stojící bateriové systémy (BESS), kterých bylo v prvním pololetí připojeno dvanáct o souhrnné kapacitě 108 MWh. Ty slouží také ke stabilizaci distribuční soustavy.
„Český trh ukázal, že ani ne rok od platnosti novely Lex OZE III je o bateriová úložiště obrovský zájem. Další rozvoj bude logicky limitovat omezená kapacita distribučních sítí a přenosové soustavy. Výrazný vliv na apetit investorů pak bude mít zejména nastavení regulatorního prostředí a tarifů. Ty rozhodnou o tom, zda budou baterie využívány tam, kde přinesou nejvyšší hodnotu – domácnostem, průmyslu i celé elektrizační soustavě,“ říká Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT.
Zdroj: Solární asociace, Asociace AKU-BAT.
