Nyní je lze integrovat v zemědělství, a to díky schválené novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kdy každým rokem mizelo přibližně 700 hektarů zemědělské půdy pro výstavbu domů, výrobu, skladování nebo dopravu.

„Pozemek využitý pro výrobu energie zůstane v zemědělském půdním fondu, v registru bude stále zapsán jako zemědělská plocha a může na něj být i nadále vyplácena dotace. Elektřinu pak může zemědělec využít sám pro vlastní spotřebu nebo ji dál prodávat. Klientům pomáháme s celým projektem fotovoltaiky od návrhu až po realizaci,“ říká Yveta Sammon, výkonná ředitelka společnosti SOMI.

Kromě využití v agrovoltaice lze panely uplatnit také ve sklenících. Pokud bychom se od zemědělství přesunuli do automobilového průmyslu, mohou být například součástí střešních oken.

Ačkoli se průhlednost a schopnost vyrábět elektrickou energii mohou zdát jako zcela protichůdné vlastnosti, jde opět o ukázku pokroku, především díky možnosti integrace do míst, kde běžné panely nelze použít. Technologie tak přispívá nejen k energetické soběstačnosti, ale zachová i architektonickou atraktivitu budov.

Průhledné panely fungují na principu selektivní absorpce světla. Na rozdíl od neprůhledných panelů, které zachycují a přeměňují na elektřinu celé spektrum slunečního záření, se průhledné panely soustředí hlavně na absorpci UV a infračerveného záření, zatímco většinu viditelného světla propouštějí.

Konstrukce sestává z několika tenkých vrstev, mezi nimiž jsou i transparentní vodivé vrstvy, nejčastěji vyrobené z materiálu známého jako ITO (oxid india a cínu). Klíčovou součástí je aktivní vrstva obsahující speciální polovodičové materiály, které přeměňují světlo na elektrickou energii při zachování částečné průhlednosti.

Technologie dosahuje účinnosti okolo 5 až 10 procenty a míra průhlednosti se pohybuje od 20 do 70 procent.

Zdroj: MŽP, SOMI