Doposud vzniklo 193 energetických společenství. Zatímco sdílení coby aktivní zákazník je velmi snadné, stačí spárovat výrobny a odběrná místa v Elektroenergetickém datovém centru, energetická společenství to mají těžší, a to například co se byrokratické zátěže týká. Kromě toho byla tato společenství omezena lokálně a co do počtu členů. Ale to by se nyní mělo změnit.
Energetická společenství nebudou omezena počtem členů
Od 1. srpna 2026 už nebudou energetická společenství při sdílení elektřiny omezena územím 3 obcí s rozšířenou působností (ORP), další změny se týkají toho, jak se bude vyrobená elektřina rozdělovat mezi účastníky sdílení. To totiž velmi ovlivňuje, nakolik bude sdílení efektivní. Nyní budou moci společenství využít efektivnější pětikolovou metodu ve skupinách sdílení až se 100 odběrnými a výrobními místy (EAN). Podle Unie komunitní energetiky jde o krok správným směrem: „Plný potenciál komunitní energetiky ale stát nevyužije bez pokročilejších metod sdílení a zohlednění skutečných nákladů na využívání sítě při stanovení distribučních poplatků.“
Energetická společenství bez územního limitu
Podle současných pravidel mohla energetická společenství při sdílení elektřiny působit jen na území tří obcí s rozšířenou působností nebo na území Prahy. Nově schválená novela vyhlášky o pravidlech trhu s elektřinou toto omezení ruší a zjednoduší sdílení elektřiny. Vítají ho především krajská energetická společenství.
„Zrušení územního limitu nám umožní nastavit sdílení elektřiny efektivněji. Dosud často bránilo optimálním kombinacím sdílejících členů, že se nenacházeli v rámci 3 sousedních ORP. Z pohledu skutečného dopadu však změnu vnímáme spíše jako kosmetickou. Za daleko větší bariéry považujeme absenci dynamického alokačního klíče,” říká Tomáš Jagoš, předseda energetického společenství sdílejme působícího v Jihomoravském kraji.
Stát by měl lokální sdílení motivovat finančně
Jak motivovat finančně vznik energetických společenství? Jedním z návrhů je, aby v členských státech uživatelé platili jen za ty části elektrické sítě, které skutečně využívají. Tento přístup odměňuje lokální sdílení elektřiny a motivuje obyvatele i obce k větší soběstačnosti a efektivitě.
„V současnosti se pro stanovení distribučních poplatků uplatňuje tzv. kumulativní princip. Zákazník platí nejen za napěťovou úroveň sítě, kterou elektřina reálně proteče, ale také za všechny vyšší úrovně – tedy i za části sítě, které ve skutečnosti vůbec nevyužívá. Tato metoda dávala smysl v dobách, kdy elektřina skutečně tekla pouze „shora dolů”., například z uhelné elektrárny napojené na přenosovou síť až k domácnosti na nízkém napětí. Při sdílení elektřiny z fotovoltaiky mezi obecním úřadem a základní školou přes stejnou síť nízkého napětí však smysl nedává,” vysvětluje Eliška Beranová, vedoucí legislativní pracovní skupiny UKEN a právnička Frank Bold.
Nejvýhodnější metody sdílení stále chybí
Novela vyhlášky také zvyšuje limit pro využití efektivnější pětikolové metody sdílení pro skupiny sdílení z 50 na 100 odběrných míst. Větší skupiny sdílení tak nebudou přicházet až o 50 % vyrobené elektřiny, jak tomu bylo doposud. Od 1. srpna se výhodnější metody automaticky dočkají i skupiny sdílení aktivních zákazníků s méně než 5 odběrnými místy, kde se dosud počet kol sdílení snižoval podle počtu odběrných míst.
Chybí dynamický klíč na rozdělení vyrobené elektřiny
Přes pozitivní změny Česku stále chybí dynamická a hybridní metoda sdílení. Dosud je alokační klíč nastavený pouze staticky, v průběhu sdílení ho tedy nelze měnit. Dynamické a hybridní klíče dokážou rozdělit celých 100 % vyrobené elektřiny v nejvýše dvou kolech a jsou proto efektivnější i levnější na provoz. Na Slovensku tuto metodu zavedli během pár měsíců: „Zavedení dynamické a hybridní metody sdílení je zásadní pro rozvoj komunitní energetiky. Metody sdílení přitom určuje v podstatě matematický model, který lze upravit i ve stávajícím systému,” říká Martin Krupa, jednatel ECM System Solutions.
