Návrh předložil poslanec Marián Jurečka: „Návrh jsem předložil jako pozměňovací návrh k novele stavebního zákona, protože to byla první reálná legislativní příležitost, jak lidem pomoci rychle. Sněmovna ho bohužel 10. července při závěrečném hlasování nepřijala. Nemyslím si, že šlo o věcný nesouhlas – spíše o postoj vládní většiny odmítnout, co předloží opozice. Stavební novelu nyní projednává Senát, kde je šance úpravu do zákona vrátit, a o to se teď snažím,“ uvedl Marián Jurečka.

Bude mít návrh podporu napříč politickým spektrem?

Věcně tato úprava patří spíše do energetického zákona, protože mění pravidla připojování mikrozdrojů: „Já se tomu vůbec nebráním, právě naopak. Pokud si ji vláda převezme do energetické legislativy, kterou připravuje, budu první, kdo to přivítá. Mně nejde o autorství, ale o výsledek: aby si česká rodina mohla pověsit panel na balkon stejně snadno jako ta německá. Návrh nestojí státní rozpočet ani korunu, nezavádí žádnou novou dotaci a pomůže statisícům domácností v bytových domech. Neznám jediný věcný důvod, proč by neměl získat podporu napříč politickým spektrem,“ konstatoval Marián Jurečka.

Investice do balkonové fotovoltaiky se vrátí přibližně za sedm let

Segment balkonových fotovoltaik umožňuje šetřit skoro všem domácnostem, i těm, které nevlastní dům, přitom není třeba jakákoliv podpora od státu: „Je to nejlevnější a nejdostupnější cesta, jak si vlastní elektřinu může vyrábět i rodina v bytě – nájemníci, senioři, mladé rodiny, lidé, kteří nemají vlastní střechu ani stovky tisíc korun na velkou fotovoltaiku. Základní set dnes pořídíte od několika tisíc korun, kompletní kvalitní sestava vyjde zhruba na 15 až 18 tisíc. Domácnost ušetří kolem dvou až tří tisíc korun ročně a investice se vrátí přibližně za sedm let. A co je podstatné: nechce to ani korunu dotací, ani korunu ze státního rozpočtu. Stát nemusí nic platit – stačí, aby přestal lidem překážet. To je přesně princip, kterému věřím: dát lidem možnost převzít odpovědnost a pomoci si vlastním rozhodnutím a vlastní prací.“

Balkonová fotovoltaika i pro obyvatele bytových domů

Elektřina vyrobená a spotřebovaná přímo v bytě navíc ve špičce snižuje odběr elektřiny ze sítě a posiluje odolnost domácností vůči výkyvům cen energií: „A je tu i rozměr spravedlnosti: čistá a levnější energie dnes bývá výsadou majitelů rodinných domů. Balkonová fotovoltaika ji zpřístupňuje i třem milionům lidí, kteří žijí v bytových domech,“ dodává Marián Jurečka.

V Česku panuje byrokracie

Zatímco v Německu se provozuje již více jak milion balkonových fotovoltaik, u nás tento segment výrazně pokulhává. Škodí mu hlavně byrokracie – zcela neúměrná velikosti zařízení: „Na panel o výkonu několika set wattů dnes v Česku uplatňujeme v zásadě stejný postup jako na střešní elektrárnu: oznámení distributorovi, u kterého může běžet lhůta až 30 dnů, revizní zpráva, jednopólové schéma zapojení, technické podklady, zapojení odborníkem. K zařízení za 12 až 15 tisíc korun si tak člověk „přikoupí“ týdny vyřizování a náklady v řádu dalších tisíců – a k tomu právní nejistotu, nejasnosti pro nájemníky a bytová družstva a hrozbu sankcí za neoprávněné přetoky do sítě. Spousta lidí to pochopitelně vzdá dřív, než začne,“ říká Marián Jurečka.

V našich sousedů stačí jen registrace online

Německo naopak balkonové fotovoltaiky podporuje: „Německo šlo opačnou cestou: do 800 wattů stačí jediná bezplatná online registrace vyplněná za pár minut a sety se běžně prodávají v obchodních řetězcích. Výsledek? V německém registru je dnes přes 1,3 milionu balkonových elektráren a skutečný počet bude ještě vyšší. U nás přesná evidence neexistuje – reálně jde nanejvýš o tisíce, možná nižší desítky tisíc zařízení. Slunce přitom svítí v České republice stejně jako v Německu. Rozdíl není v technice ani v lidech. Rozdíl je v pravidlech.“

Zásuvkový fotovoltaický mikrozdroj

Připravovaná zákonná úprava zavádí novou kategorii „zásuvkový fotovoltaický mikrozdroj“, což je tovární sestava s certifikací CE, se střídačem o výkonu do 800 VA a s panely o součtu výkonů do 2 kWp: „U takového zařízení by nově stačilo jediné bezplatné elektronické oznámení distributorovi – člověk vyplní jednoduchý formulář, odešle ho a zařízení může začít používat. Žádná smlouva o připojení, žádná revizní zpráva, žádná projektová dokumentace, žádná licence, žádná registrace výrobce elektřiny.“

Přebytky se nevykupují

Bezpečnost přitom negarantuje razítko, ale evropské technické normy, které certifikované sestavy musí splňovat – střídač se například při výpadku sítě okamžitě sám odpojí: „Ani hranice 800 VA není náhodná: se stejným limitem pracují evropská pravidla pro připojování výroben, která zdroje pod touto hranicí považují za nevýznamné pro provoz soustavy. A důležitá pojistka na závěr: případné přebytky se nevykupují a nevzniká nárok na žádnou podporu. Jde čistě o výrobu pro vlastní spotřebu domácností – nikdo si z toho neudělá dotační byznys. Je to osvědčený model, který funguje v Německu i v dalších zemích EU,“ uzavřel Marián Jurečka.