Španělské ministerstvo pro ekologickou transformaci a demografickou výzvu uspořádalo tiskovou konferenci, kde představilo výsledky šetření dubnového výpadku elektřiny. Během šetření 75 odborníků analyzovalo 300 GB informací, důraz byl kladen na kybernetickou bezpečnost. Právě kybernetický útok představoval jednu z možných příčin tak rozsáhlého výpadku. Odborníci došli k názoru, že o takový útok nešlo.

Blackoutu předcházely dny s kolísáním napětí

Zjistilo se, že blackoutu předcházely dny, kdy docházelo k výkyvům napětí, a že od rána 28. dubna napětí kolísalo intenzivněji než obvykle. K výpadku došlo po 12. hodině, tedy krátce po poledni, kdy byla velmi malá poptávka po elektřině. Přitom ve Španělsku svítilo slunce a fotovoltaiky vyráběly. Po poledni byla zaznamenána netypická oscilace a velké kolísání napětí po dobu 4 minut.

Oscilace donutila provozovatele systému zavést zmírňující opatření podle protokolu, jako je zvětšení sítě a snížení propojovacího toku s Francií. Všechna tato opatření zmírnila oscilaci, ale měla vedlejší účinek v podobě zvýšení napětí.

V některých částech Španělska začalo rychle a stabilně stoupat napětí a postupně se odpojovala výrobní zařízení. Tento nárůst napětí vyvolal řetězovou reakci výpadků proudu v důsledku přepětí. Kvůli poklesu frekvence se síť odpojila od zbytku kontinentu.

Po blackoutu naběhly první vodní elektrárny

První, kdo začal po blackoutu nabíhat, byly vodní elektrárny, které postupně vytvářely rostoucí energetické ostrovy. V důsledku toho bylo do 22 hodin připojeno téměř 50 % země, do 7 hodin ráno 29. dubna to byla skoro celá země.

Podle zprávy španělského ministerstva se sešly tři faktory, které výpadek společně vytvořily. Všechny souvisely se službami výkonové rovnováhy, které mají s tím, jak se do výroby elektřiny zapojují obnovitelné zdroje, stále vyšší důležitost. Prvním důvodem byl velmi malý počet elektráren, které byly schopné regulovat napětí. Konečný počet připojených synchronních elektráren byl nejnižší od začátku roku.

Několik elektráren schopných napětí regulovat a konkrétně ho kompenzovat, nereagovalo adekvátně na pokyny provozovatele systému ke snížení napětí. Některé dokonce produkovaly další výkon, opak toho, co bylo od nich požadováno, což problém dále prohlubovalo.

Výrobny byly odpojeny nesprávně

Blackout ztížily oscilace, které vyžadovaly úpravy konfigurace systému, což dále komplikovalo stabilizaci napětí. Některé výrobny byly odpojeny nesprávně. K některým odpojením elektráren došlo před překročením limitů napětí, které stanovují předpisy, zatímco k jiným odpojením došlo po překročení těchto limitů z důvodu ochrany zařízení.

Jakmile začala řetězová reakce, obvyklé ochrany elektrické soustavy nedokázaly tento proces zastavit ani omezit. Některé z těchto ochran, jako například odlehčení zátěže, mohly dokonce přispět k přepětí tím, že dále vybíjely vedení, a tím přispívaly ke zvýšení napětí, protože fungovaly tak, aby kompenzovaly pokles výroby, spíše než aby regulovaly napětí. Chyběly zdroje pro regulaci napětí, které nebyly dostatečně plánovány, nebo plánované zdroje neposkytovaly dostatečný výkon.

Řešení – podpora průmyslové výroby a flexibility

Výbor navrhl řadu opatření, která mají zabránit opakování blackoutu. Patří mezi ně posílení dohledu a ověřování dodržování povinností všemi zúčastněnými stranami v elektrické soustavě, technická opatření k posílení regulace napětí a ochrany před kolísáním v soustavě. Dále se doporučuje zapojit také obnovitelné zdroje do stabilizace frekvence a napětí (např. pomocí pokročilých střídačů), zvýšit flexibilitu, průmyslovou spotřebou a budování bateriových úložišť, zlepšit přeshraniční propojení elektrických sítí a modernizovat systémy dohledu a detekce mimořádných událostí.

Zdroj: www.miteco.gob.es