Podle úterního návrhu ERÚ by regulovaná složka ceny elektřiny měla vzrůst meziročně o 71 procent, což bude znamenat zdražení v průměru asi o 1408 Kč za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší.

„Zvýšení cen regulované složky ceny elektřiny je poměrně výrazné a jistě se projeví v celkové inflaci a může to zkomplikovat návrat k inflačnímu cíli centrální banky,“ řekl analytik Deloitte David Marek.

„Pokud se zvýší regulovaná složka elektřiny pro domácnosti podle návrhu ERÚ, přidá do spotřebitelské inflace 0,9 až 1,0 procentních bodů. Dopad může být částečně kompenzovaný poklesem cen silové elektřiny, k němu ale spíš dochází průběžně, než že by skokově zlevnila v lednu. Zvýšení lednové inflace tedy bude z titulu ceny elektřiny zřetelné,“ míní hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler upozornil na to, že odhad vývoje cen elektřiny v příštím roce je zatížen velkou vahou nejistoty kvůli vývoji ceny samotné komodity. „Ta by měla dle současných očekávání zlevňovat, a celkově tak snižovat dopad růstu regulovaných částí. Prozatím předpokládáme, že se celková cena elektřiny v příštím roce včetně regulované částí zvýší o zhruba 15 procent, a inflaci tak v příštím roce navýší o cca půl procentního bodu,“ řekl Seidler.

Marek upozornil i na dopady zdražení elektřiny na výkon české ekonomiky. Vyšší cena elektřiny negativně ovlivní disponibilní důchod českých domácností, podle analytika to může zbrzdit či odložit očekávané oživení růstu ekonomiky v příštím roce.

Sobíšek ale upozornil na to, že v případě velkoodběratelů se ještě může návrh ERÚ změnit. „Expresivní výroky o možném krachu českého průmyslu budou součástí lobbingu zájmových skupin před konečným rozhodnutím vlády,“ uvedl. Hospodářská komora v úterý varovala před tím, že zdražení energií může ohrozit konkurenceschopnost českých firem vůči zahraničí.

Marek připomněl, že růst regulované složky ceny elektřiny souvisí se snížením zátěže pro státní rozpočet. „Dočasně byly zrušeny poplatky za OZE a zátěž na sebe převzal státní rozpočet. V rámci fiskální konsolidace se tento náklad vrací na bedra spotřebitelů elektřiny,“ uvedl. Vláda od počátku plánovala, že převzetí poplatků za obnovitelné zdroje státem bude pouze dočasné.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v úterý řekl, že hlavním důvodem navýšení regulované části cen energií je skutečnost, že stát letos dotoval regulovanou složku částkou kolem 110 miliard korun. Šlo především o kompenzace na cenové stropy, platby za obnovitelné zdroje energie nebo pokrytí nákladů na systémové služby.