O stavbě ze slámy přemýšlela Marie Riva Richtárechová už při plánování svého prvního domu. „Nejen díky své profesi mám blízko k přírodě, a tak jsem hledala způsoby a možnosti, jak si postavit co nejzdravější dům,“ říká. Tehdy ale od záměru ustoupila. Před více než deseti lety podle ní nebylo v jejím okolí dost lidí, kteří by měli zkušenosti se stavbou ze slaměných balíků a mohli s realizací pomoci. Nakonec proto zvolila klasickou zděnou stavbu.

Myšlenka na slaměný dům ale nezmizela. Když později začala řešit další stavbu, narazila na slaměné panely z lisované slámy. A tentokrát už bylo rozhodnuto.

Slaměný panel není totéž co balík slámy

Jak vlastně takový dům vzniká? Slaměné panely se vyrábějí na míru konkrétnímu projektu. Základem je dřevěná konstrukce vyplněná několikrát strojově zhuštěnou slámou. Oproti klasickým slaměným balíkům přináší tento systém jednu podstatnou výhodu – umožňuje postavit relativně tenkou stěnu s velmi dobrými izolačními vlastnostmi.

„Nemusíte pak použít 60 až 100 centimetrů balíky slámy, ale stačí vám 40centimetrový panel. Tím si šetříme metry čtvereční a ve výsledku i peníze,“ vysvětluje Richtárechová. Ze slaměných panelů přitom nemusí vzniknout pouze malý přízemní domek. Technologie umožňuje stavět také patrové domy. Po dokončení fasády navíc nemusí být vůbec poznat, z čeho jsou stěny postavené.

Sláma a hlína vytvářejí příjemné klima

Jedním z důvodů, proč designérka na slaměnou stavbu nedá dopustit, je vnitřní prostředí. Kromě samotné slámy hrají důležitou roli také hliněné omítky. „Díky slámě a hliněným omítkám se uvnitř domu vytváří velmi příjemné klima, které člověk vnímá, když do domu přijde,“ popisuje.

Hliněné omítky podle ní dokážou pracovat s vlhkostí v interiéru. Při vyšší vlhkosti ji absorbují a v sušším prostředí ji zase uvolňují. Právě proto považuje tento způsob stavění za návrat k principům, které fungovaly už v minulosti, jen jsou dnes využívány v modernější podobě. „Naši předci moc dobře věděli, proč si takové domy staví. Bylo to z materiálu, který si každý mohl vypěstovat u sebe na poli, a dům byl tak dostupný,“ dodává. Velkou roli hraje větrání, vzduchotěsnost a vlhkostní režim celé konstrukce.

Další izolace není potřeba

Slaměné panely zároveň plní izolační funkci. U běžné stavby se používají panely široké kolem 40 centimetrů a podle Richtárechové už není nutné přidávat další silnou vrstvu izolace.

„Kromě uzavření stavby osmi nebo dvanácticentimetrovou dřevovláknitou deskou není zapotřebí už žádná další izolace. Žádné polystyreny,“ říká. I to může znamenat úsporu materiálu, času i práce. Dům přitom nemusí být nijak atypický. Zvenku může mít klasickou vápennou omítku nebo dřevěné obložení.

Hrubá stavba je hotová za několik týdnů

Panely přijedou na stavbu připravené a jejich samotná montáž je podle designérky otázkou několika dnů. Hrubá stavba včetně střechy pak může být hotová přibližně za pět až šest týdnů. Výhodou je podle ní také možnost kombinovat profesionální práci se svépomocí. Některé části stavby zvládnou majitelé sami, případně s dohledem zkušeného řemeslníka.

Co požár? Sláma překvapí

Představa domu plného slámy může pochopitelně vyvolat otázku bezpečnosti. Jak se takový dům chová při požáru? Richtárechová upozorňuje, že hotová stěnová konstrukce se slaměnou výplní musí stejně jako jiné stavební konstrukce splnit příslušné požadavky na požární bezpečnost. U panelu, který si pro svůj dům vybrala, byla podle jejích slov při zkoušce dosažena požární odolnost 120 minut.

„Slisovaná sláma je jako zavřená kniha. Tu také není úplně snadné zapálit. Jakmile ji ale otevřete, jednotlivé listy už chytnou snadněji. Slaměný panel je vlastně taková zavřená kniha,“ vysvětluje.

Kolik slaměný dům stojí?

Je stavba ze slámy levnější než klasický zděný dům? Podle zkušenosti Richtárechové nemusí být rozdíl v nákladech na hrubou stavbu zásadní. „Když to porovnám se zděnou stavbou, náklady na hrubou stavbu jsou přibližně podobné, pokud si necháme dům postavit nebo namontovat řemeslníky,“ uvádí.

Jako příklad zmiňuje menší dům o rozměrech 8 × 6 metrů, jehož hrubá stavba se podle ní může vejít přibližně do jednoho milionu korun. Celkové náklady samozřejmě výrazně ovlivní vybavení a dokončovací práce. „U samotného dokončení domu a interiéru je potřeba počítat cenu hrubé stavby krát dvě,“ upozorňuje. Celkově tak může podobně velká stavba vyjít přibližně na 2 až 2,5 milionu korun, podle nároků na vybavení a množství práce provedené svépomocí.

Fotovoltaika a jednoduché vytápění

Moderní technologie se přitom slaměnému domu nevyhýbají. Naopak. Dům využívá fotovoltaiku, případně může být doplněn tepelným čerpadlem vzduch-vzduch. To může v létě pomáhat s chlazením, zejména v podkroví, a v zimě sloužit k vytápění. Zároveň ale podle Richtárechové není nutné dům vybavit složitým technickým systémem.

„Za mě jsou tyto tři technologie jediné, které jsou do domu potřeba, zejména když se jedná o malé domy, kde není prostor na technickou místnost ani na radiátory,“ říká. Vedle fotovoltaiky tak může být základem vytápění kachlové topení nebo kamna či kamnový sporák na dřevo či brikety. V koupelně a předsíni může doplnit systém elektrické podlahové topení.

Kamna fungují i při výpadku elektřiny

Právě jednoduchost technického řešení považuje designérka za důležitou. „Za mě čím jednodušší, tím lepší,“ říká. Klasická kamna bez elektricky napájených prvků mohou dům vytápět i při výpadku elektřiny. U kachlových kamen navíc oceňuje schopnost dlouho akumulovat teplo. Podle správného typu a způsobu vytápění mohou po důkladném roztopení hřát ještě dlouhé hodiny.

V kombinaci s fotovoltaikou tak vzniká dům, který kombinuje obnovitelný zdroj energie s velmi jednoduchým způsobem vytápění. A pokud je k dispozici dostatek dřeva nebo briket, není domácnost při krátkodobém výpadku elektřiny odkázána pouze na elektrické technologie.

Sláma jako cesta k menšímu domu

Slaměné panely podle Richtárechové nemusí být určeny jen pro klasický rodinný dům. Mohou se hodit také pro malé domy nebo takzvané tiny houses. „Stavba ze slaměných panelů je pro lidi, kteří chtějí žít v domě, kde se nejen dobře dýchá, ale ve kterém se cítíte úžasně už při pobytu v hrubé stavbě,“ uzavírá.

Výhodou je pro ni také možnost využívat přírodní materiály, které lze po skončení životnosti stavby snadněji recyklovat či znovu využít. Slaměný dům tak podle ní spojuje tradiční stavební principy s moderními požadavky na úspornost a využívání obnovitelných zdrojů energie.