Solární parky mohou být plné života. Výzkumníci v nich našli stovky druhů

Solární parky na polích bývají kritizované za to, že zabírají zemědělskou půdu. Je ale výstavba solární elektrárny opravdu pro danou lokalitu škodlivá? Výzkum České zemědělské univerzity v Praze ukazuje, že vhodně obhospodařované solární parky mohou poskytovat prostor pro překvapivě bohatou biodiverzitu.
Mohou fotovoltaické elektrárny vyrábět energii a současně pomáhat přírodě? Výsledky projektu zemědělslé univerzity ukazují, že ano. Zdroj: Česká zemědělská univerzita.
Mohou fotovoltaické elektrárny vyrábět energii a současně pomáhat přírodě? Výsledky projektu zemědělslé univerzity ukazují, že ano. Zdroj: Česká zemědělská univerzita.

Univerzita se spolu s firmou Photon Energy Group účastní projektu Optimalizace podpory biodiverzity solárních parků realizovaných ve volné krajině, jehož cílem bylo využít dosud velmi opomíjený potenciál stávajících solárních parků jako vhodných ploch pro podporu biodiverzity. V letech 2024 a 2025 probíhal monitoring na 17 fotovoltaických elektrárnách napříč Českou republikou, jehož cílem bylo zjistit, jak tyto plochy podporují místní přírodu.

„Ve fotovoltaických elektrárnách napříč Českou republikou aktuálně získáváme data o bezobratlých, ptácích a druhovém zastoupení rostlin. Hmyz a další členovce monitorujeme pomocí smýkání vegetace, individuálním odchytem a metodou zemních pastí. Ve fytocenologických snímcích zjišťujeme všechny rostliny a jejich pokryvnost pomocí Braun-Blanquetovy stupnice. Data o ptácích získáváme přímým pozorováním a podle jejich hlasových projevů,“ uvedl tým z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.

V solárních parcích žijí stovky druhů rostlin a živočichů

Výsledky projektu ukazují, že areály fotovoltaických elektráren mohou hostit překvapivě pestrá společenstva rostlin a živočichů. Společnost Photon Energy Group uvedla, že v rámci monitoringu rostlin bylo identifikováno celkem 193 druhů, a to včetně rostlin rostoucích v zastíněných částech pod solárními panely. Výzkumný tým zaznamenal také 50 druhů ptáků. Mezi zajímavé nálezy patří například ohrožený včelojed lesní, ťuhýk obecný nebo krahujec obecný.

Tisíce členovců a vzácné druhy

Výzkumníci dále identifikovali přibližně 8 000 jedinců členovců, mezi nimiž bylo dvacet osm druhů motýlů, 14 druhů pestřenek a více než 100 druhů ploštic či pavouků. K unikátním nálezům patří ploštice Acetropis longirostris, která byla v Čechách zaznamenána vůbec poprvé. Ve fotovoltaické elektrárně v Komorovicích byl navíc zaznamenán silně ohrožený motýl ohniváček černočerný.

Ilustrační foto / zdroj: ChatGPT Image

Psali jsme: Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy

Výzkum už pomáhá měnit prostředí elektráren

Podle společnosti Photon Energy Group, která elektrárnu v Komorovicích provozuje, se výsledky výzkumu už promítly do konkrétních opatření na podporu biodiverzity.

„Získaná data slouží k návrhu konkrétních kroků na podporu biodiverzity. Na pilotní lokalitě fotovoltaické elektrárny Photon Energy v Komorovicích u Humpolce jsme již vysadili původní keře, založili květnatou louku a instalovali hmyzí domky a hnízdní stěny pro včely. Dosavadní výsledky potvrzují, že solární parky mohou být při správné péči skutečnými ostrůvky života v krajině.“

Pomoci může také agrovoltaika

Podle Jiřího Bíma ze Solární asociace může zemědělské půdě pomáhat také agrovoltaika, tedy fotovoltaika umístěná na pozemcích, kde se současně pěstují zemědělské plodiny. „Agrovoltaika samozřejmě sucho nevyřeší. Není to zázračný recept ani náhrada za správné hospodaření s vodou a půdou. U vhodně navržených systémů a správně zvolených plodin ale může být jednou z částí řešení.“

Částečné zastínění může omezit přehřívání půdy a rostlin. Nižší výpar může pomoci udržet více vody v půdě a zvýšit efektivitu jejího využití. Panely mohou vytvářet příznivější mikroklima a omezovat teplotní stres rostlin. Zemědělská výroba přitom na pozemku pokračuje a stejná plocha současně vyrábí elektřinu. Vyrobená energie může být využita přímo v zemědělském provozu, například pro závlahu, chlazení nebo zpracování produkce. Pro zemědělce může agrovoltaika znamenat také další a stabilnější zdroj příjmů. Vždy ale záleží na konkrétní plodině, lokalitě a především na správném návrhu systému.“

Zdroj: Proton Energy Group, Česká zemědělská univerzita

Související článek

O krok blíže k perovskitovým solárním panelům. Z laboratoří míří na střechy

Do perovskitových panelů se vkládají velké naděje. Mají potenciál být levnější, lehčí a dosahovat vysoké účinnosti, jejich masovému rozšíření ale zatím brání především problémy s ...

Buďte v obraze

Odebírejte pravidelný newsletter ze světa fotovoltaiky a tepelných čerpadel.